Job 31
Berean Standard BibleTranslation
Berean Standard Bible
Kralice Bible (1613)
1“I have made a covenant with my eyes. How then could I gaze with desire at a virgin?
1Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
2For what is the allotment of God from above, or the heritage from the Almighty on high?
2Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
3Does not disaster come to the unjust and calamity to the workers of iniquity?
3Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
4Does He not see my ways and count my every step?
4Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
5If I have walked in falsehood or my foot has rushed to deceit,
5Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
6let God weigh me with honest scales, that He may know my integrity.
6Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
7If my steps have turned from the path, if my heart has followed my eyes, or if impurity has stuck to my hands,
7Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
8then may another eat what I have sown, and may my crops be uprooted.
8Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
9If my heart has been enticed by my neighbor’s wife, or I have lurked at his door,
9Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
10then may my own wife grind grain for another, and may other men sleep with her.
10Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
11For that would be a heinous crime, an iniquity to be judged.
11Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
12For it is a fire that burns down to Abaddon; it would root out my entire harvest.
12Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
13If I have rejected the cause of my manservant or maidservant when they made a complaint against me,
13Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
14what will I do when God rises to judge? How will I answer when called to account?
14Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
15Did not He who made me in the womb also make them? Did not the same One form us in the womb?
15Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
16If I have denied the desires of the poor or allowed the widow’s eyes to fail,
16Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
17if I have eaten my morsel alone, not sharing it with the fatherless—
17A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
18though from my youth I reared him as would a father, and from my mother’s womb I guided the widow—
18Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
19if I have seen one perish for lack of clothing, or a needy man without a cloak,
19Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
20if his heart has not blessed me for warming him with the fleece of my sheep,
20Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
21if I have lifted up my hand against the fatherless because I saw that I had support in the gate,
21Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
22then may my arm fall from my shoulder and be torn from its socket.
22Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
23For calamity from God terrifies me, and His splendor I cannot overpower.
23Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
24If I have put my trust in gold or called pure gold my security,
24Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
25if I have rejoiced in my great wealth because my hand had gained so much,
25Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
26if I have beheld the sun in its radiance or the moon moving in splendor,
26Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
27so that my heart was secretly enticed and my hand threw a kiss from my mouth,
27Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
28this would also be an iniquity to be judged, for I would have denied God on high.
28I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
29If I have rejoiced in my enemy’s ruin, or exulted when evil befell him—
29Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
30I have not allowed my mouth to sin by asking for his life with a curse—
30Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
31if the men of my house have not said, ‘Who is there who has not had his fill?’—
31Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
32but no stranger had to lodge on the street, for my door has been open to the traveler—
32Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
33if I have covered my transgressions like Adam by hiding my guilt in my heart,
33Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
34because I greatly feared the crowds and the contempt of the clans terrified me, so that I kept silent and would not go outside—
34A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
35(Oh, that I had one to hear me! Here is my signature. Let the Almighty answer me; let my accuser compose an indictment.
35Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
36Surely I would carry it on my shoulder and wear it like a crown.
36Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
37I would give account of all my steps; I would approach Him like a prince.)—
37Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
38if my land cries out against me and its furrows weep together,
38Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
39if I have devoured its produce without payment or broken the spirit of its tenants,
39Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
40then let briers grow instead of wheat and stinkweed instead of barley.” Thus conclude the words of Job.
40Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol.
no verse 41 in this text
41Skonávají se slova Jobova.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.