Job 31
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)Translation
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
Kralice Bible (1613)
1I made a covenant with my eyes, that I would not so much as think upon a virgin.
1Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
2For what part should God from above have in me, and what inheritance the Almighty from on high?
2Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
3Is not destruction to the wicked, and aversion to them that work iniquity?
3Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
4Doth not he consider my ways, and number all my steps?
4Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
5If I have walked in vanity, and my foot hath made haste to deceit:
5Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
6Let him weigh me in a just balance, and let God know my simplicity.
6Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
7If my step hath turned out of the way, and if my heart hath followed my eyes, and if a spot hath cleaved to my hands:
7Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
8Then let me sow and let another eat: and let my offspring be rooted out.
8Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
9If my heart hath been deceived upon a woman, and if I have laid wait at my friend’s door:
9Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
10Let my wife be the harlot of another, and let other men lie with her.
10Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
11For this is a heinous crime, and a most grievous iniquity.
11Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
12It is a fire that devoureth even to destruction, and rooteth up all things that spring.
12Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
13If I have despised to abide judgment with my manservant, or my maidservant, when they had any controversy against me:
13Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
14For what shall I do when God shall rise to judge? and when he shall examine, what shall I answer him?
14Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
15Did not he that made me in the womb make him also: and did not one and the same form me in the womb?
15Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
16If I have denied to the poor what they desired, and have made the eyes of the widow wait:
16Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
17If I have eaten my morsel alone, and the fatherless hath not eaten thereof:
17A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
18(For from my infancy mercy grew up with me: and it came out with me from my mother’s womb:)
18Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
19If I have despised him that was perishing for want of clothing, and the poor man that had no covering:
19Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
20If his sides have not blessed me, and if he were not warmed with the fleece of my sheep:
20Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
21If I have lifted up my hand against the fatherless, even when I saw myself superior in the gate:
21Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
22Let my shoulder fall from its joint, and let my arm with its bones be broken.
22Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
23For I have always feared God as waves swelling over me, and his weight I was not able to bear.
23Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
24If I have thought gold my strength, and have said to fine gold: My confidence:
24Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
25If I have rejoiced over my great riches, and because my hand had gotten much.
25Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
26If I beheld the sun when it shined, and the moon going in brightness:
26Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
27And my heart in secret hath rejoiced, and I have kissed my hand with my mouth:
27Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
28Which is a very great iniquity, and a denial against the most high God.
28I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
29If I have been glad at the downfall of him that hated me, and have rejoiced that evil had found him.
29Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
30For I have not given my mouth to sin, by wishing a curse to his soul.
30Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
31If the men of my tabernacle have not said: Who will give us of his flesh that we may be filled?
31Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
32The stranger did not stay without, my door was open to the traveller.
32Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
33If as a man I have hid my sin, and have concealed my iniquity in my bosom.
33Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
34If I have been afraid at a very great multitude, and the contempt of kinsmen hath terrified me: and I have not rather held my peace, and not gone out of the door.
34A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
35Who would grant me a hearer, that the Almighty may hear my desire; and that he himself that judgeth would write a book,
35Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
36That I may carry it on my shoulder, and put it about me as a crown?
36Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
37At every step of mine I would pronounce it, and offer it as to a prince.
37Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
38If my land cry against me, and with it the furrows thereof mourn:
38Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
39If I have eaten the fruits thereof without money, and have afflicted the soul of the tillers thereof:
39Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
40Let thistles grow up to me instead of wheat, and thorns instead of barley.
40Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol.
no verse 41 in this text
41Skonávají se slova Jobova.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.