אִיּוֹב 20
Modern Hebrew BibleTranslation
Modern Hebrew Bible
Kralice Bible (1613)
1ויען צפר הנעמתי ויאמר׃
1Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2לכן שעפי ישיבוני ובעבור חושי בי׃
2Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3מוסר כלמתי אשמע ורוח מבינתי יענני׃
3Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4הזאת ידעת מני עד מני שים אדם עלי ארץ׃
4Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5כי רננת רשעים מקרוב ושמחת חנף עדי רגע׃
5Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6אם יעלה לשמים שיאו וראשו לעב יגיע׃
6Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7כגללו לנצח יאבד ראיו יאמרו איו׃
7Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8כחלום יעוף ולא ימצאוהו וידד כחזיון לילה׃
8Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9עין שזפתו ולא תוסיף ולא עוד תשורנו מקומו׃
9Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10בניו ירצו דלים וידיו תשבנה אונו׃
10Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11עצמותיו מלאו עלומו ועמו על עפר תשכב׃
11Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12אם תמתיק בפיו רעה יכחידנה תחת לשונו׃
12A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13יחמל עליה ולא יעזבנה וימנענה בתוך חכו׃
13Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14לחמו במעיו נהפך מרורת פתנים בקרבו׃
14Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15חיל בלע ויקאנו מבטנו יורשנו אל׃
15Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16ראש פתנים יינק תהרגהו לשון אפעה׃
16Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17אל ירא בפלגות נהרי נחלי דבש וחמאה׃
17Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18משיב יגע ולא יבלע כחיל תמורתו ולא יעלס׃
18Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19כי רצץ עזב דלים בית גזל ולא יבנהו׃
19Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20כי לא ידע שלו בבטנו בחמודו לא ימלט׃
20Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21אין שריד לאכלו על כן לא יחיל טובו׃
21Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22במלאות שפקו יצר לו כל יד עמל תבואנו׃
22Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23יהי למלא בטנו ישלח בו חרון אפו וימטר עלימו בלחומו׃
23By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24יברח מנשק ברזל תחלפהו קשת נחושה׃
24Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25שלף ויצא מגוה וברק ממררתו יהלך עליו אמים׃
25Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26כל חשך טמון לצפוניו תאכלהו אש לא נפח ירע שריד באהלו׃
26Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27יגלו שמים עונו וארץ מתקוממה לו׃
27Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28יגל יבול ביתו נגרות ביום אפו׃
28Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29זה חלק אדם רשע מאלהים ונחלת אמרו מאל׃
29Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.