Hiob 20
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Da antwortete Zophar von Naema und sprach:
1Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2Darauf muß ich antworten und kann nicht harren.
2Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3Denn ich muß hören, wie man mich straft und tadelt; aber der Geist meines Verstandes soll für mich antworten.
3Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4Weißt du nicht, daß es allezeit so gegangen ist, seitdem Menschen auf Erden gewesen sind:
4Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5daß der Ruhm der Gottlosen steht nicht lange und die Freude des Heuchlers währt einen Augenblick?
5Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6Wenngleich seine Höhe in den Himmel reicht und sein Haupt an die Wolken rührt,
6Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7so wird er doch zuletzt umkommen wie Kot, daß die, welche ihn gesehen haben, werden sagen: Wo ist er?
7Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8Wie ein Traum vergeht, so wird er auch nicht zu finden sein, und wie ein Gesicht in der Nacht verschwindet.
8Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9Welch Auge ihn gesehen hat, wird ihn nicht mehr sehen; und seine Stätte wird ihn nicht mehr schauen.
9Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10Seine Kinder werden betteln gehen, und seine Hände müssen seine Habe wieder hergeben.
10Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11Seine Gebeine werden seine heimlichen Sünden wohl bezahlen, und sie werden sich mit ihm in die Erde legen.
11Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12Wenn ihm die Bosheit in seinem Munde wohl schmeckt, daß er sie birgt unter seiner Zunge,
12A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13daß er sie hegt und nicht losläßt und sie zurückhält in seinem Gaumen,
13Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14so wird seine Speise inwendig im Leibe sich verwandeln in Otterngalle.
14Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15Die Güter, die er verschlungen hat, muß er wieder ausspeien, und Gott wird sie aus seinem Bauch stoßen.
15Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16Er wird der Ottern Gift saugen, und die Zunge der Schlange wird ihn töten.
16Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17Er wird nicht sehen die Ströme noch die Wasserbäche, die mit Honig und Butter fließen.
17Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18Er wird arbeiten, und des nicht genießen; und seine Güter werden andern, daß er deren nicht froh wird.
18Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19Denn er hat unterdrückt und verlassen den Armen; er hat Häuser an sich gerissen, die er nicht erbaut hat.
19Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20Denn sein Wanst konnte nicht voll werden; so wird er mit seinem köstlichen Gut nicht entrinnen.
20Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21Nichts blieb übrig vor seinem Fressen; darum wird sein gutes Leben keinen Bestand haben.
21Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22Wenn er gleich die Fülle und genug hat, wird ihm doch angst werden; aller Hand Mühsal wird über ihn kommen.
22Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23Es wird ihm der Wanst einmal voll werden, wenn er wird den Grimm seines Zorns über ihn senden und über ihn wird regnen lassen seine Speise.
23By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24Er wird fliehen vor dem eisernen Harnisch, und der eherne Bogen wird ihn verjagen.
24Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25Ein bloßes Schwert wird durch ihn ausgehen; und des Schwertes Blitz, der ihm bitter sein wird, wird mit Schrecken über ihn fahren.
25Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26Es ist keine Finsternis da, die ihn verdecken möchte. Es wird ihn ein Feuer verzehren, das nicht angeblasen ist; und wer übrig ist in seiner Hütte, dem wird's übel gehen.
26Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27Der Himmel wird seine Missetat eröffnen, und die Erde wird sich gegen ihn setzen.
27Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28Das Getreide in seinem Hause wird weggeführt werden, zerstreut am Tage seines Zorns.
28Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29Das ist der Lohn eines gottlosen Menschen bei Gott und das Erbe, das ihm zugesprochen wird von Gott.
29Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.