Hiob 22
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Da antwortete Eliphas von Theman und sprach:
1A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2Kann denn ein Mann Gottes etwas nützen? Nur sich selber nützt ein Kluger.
2Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3Meinst du, dem Allmächtigen liege daran, daß du gerecht seist? Was hilft's ihm, wenn deine Wege ohne Tadel sind?
3Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4Meinst du wegen deiner Gottesfurcht strafe er dich und gehe mit dir ins Gericht?
4Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5Nein, deine Bosheit ist zu groß, und deiner Missetaten ist kein Ende.
5Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6Du hast etwa deinem Bruder ein Pfand genommen ohne Ursache; du hast den Nackten die Kleider ausgezogen;
6Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7du hast die Müden nicht getränkt mit Wasser und hast dem Hungrigen dein Brot versagt;
7Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8du hast Gewalt im Lande geübt und prächtig darin gegessen;
8Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9die Witwen hast du leer lassen gehen und die Arme der Waisen zerbrochen.
9Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10Darum bist du mit Stricken umgeben, und Furcht hat dich plötzlich erschreckt.
10A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11Solltest du denn nicht die Finsternis sehen und die Wasserflut, die dich bedeckt?
11Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12Ist nicht Gott hoch droben im Himmel? Siehe, die Sterne an droben in der Höhe!
12Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13Und du sprichst: “Was weiß Gott? Sollte er, was im Dunkeln ist, richten können?
13Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14Die Wolken sind die Vordecke, und er sieht nicht; er wandelt im Umkreis des Himmels.”
14Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15Achtest du wohl auf den Weg, darin vorzeiten die Ungerechten gegangen sind?
15Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16die vergangen sind, ehe denn es Zeit war, und das Wasser hat ihren Grund weggewaschen;
16Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17die zu Gott sprachen: “Hebe dich von uns! was sollte der Allmächtige uns tun können?”
17Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18so er doch ihr Haus mit Gütern füllte. Aber der Gottlosen Rat sei ferne von mir.
18On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19Die Gerechten werden es sehen und sich freuen, und der Unschuldige wird ihrer spotten:
19Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20“Fürwahr, unser Widersacher ist verschwunden; und sein Übriggelassenes hat das Feuer verzehrt.”
20Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21So vertrage dich nun mit ihm und habe Frieden; daraus wird dir viel Gutes kommen.
21Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22Höre das Gesetz von seinem Munde und fasse seine Reden in dein Herz.
22Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23Wirst du dich bekehren zu dem Allmächtigen, so wirst du aufgebaut werden. Tue nur Unrecht ferne hinweg von deiner Hütte
23Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24und wirf in den Staub dein Gold und zu den Steinen der Bäche das Ophirgold,
24Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25so wird der Allmächtige dein Gold sein und wie Silber, das dir zugehäuft wird.
25Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26Dann wirst du Lust haben an dem Allmächtigen und dein Antlitz zu Gott aufheben.
26A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27So wirst du ihn bitten, und er wird dich hören, und wirst dein Gelübde bezahlen.
27Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28Was du wirst vornehmen, wird er dir lassen gelingen; und das Licht wird auf deinem Wege scheinen.
28Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29Denn die sich demütigen, die erhöht er; und wer seine Augen niederschlägt, der wird genesen.
29Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30Auch der nicht unschuldig war wird errettet werden; er wird aber errettet um deiner Hände Reinigkeit willen.
30Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.