Job 20
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Respondens autem Sophar Naamathites, dixit:
1Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2[Idcirco cogitationes meæ variæ succedunt sibi, et mens in diversa rapitur.
2Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3Doctrinam qua me arguis audiam, et spiritus intelligentiæ meæ respondebit mihi.
3Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4Hoc scio a principio, ex quo positus est homo super terram,
4Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5quod laus impiorum brevis sit, et gaudium hypocritæ ad instar puncti.
5Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6Si ascenderit usque ad cælum superbia ejus, et caput ejus nubes tetigerit,
6Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7quasi sterquilinium in fine perdetur, et qui eum viderant, dicent: Ubi est?
7Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8Velut somnium avolans non invenietur: transiet sicut visio nocturna.
8Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9Oculus qui eum viderat non videbit, neque ultra intuebitur eum locus suus.
9Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10Filii ejus atterentur egestate, et manus illius reddent ei dolorem suum.
10Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11Ossa ejus implebuntur vitiis adolescentiæ ejus, et cum eo in pulvere dormient.
11Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12Cum enim dulce fuerit in ore ejus malum, abscondet illud sub lingua sua.
12A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13Parcet illi, et non derelinquet illud, et celabit in gutture suo.
13Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14Panis ejus in utero illius vertetur in fel aspidum intrinsecus.
14Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15Divitias quas devoravit evomet, et de ventre illius extrahet eas Deus.
15Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16Caput aspidum suget, et occidet eum lingua viperæ.
16Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17(Non videat rivulos fluminis, torrentes mellis et butyri.)
17Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18Luet quæ fecit omnia, nec tamen consumetur: juxta multitudinem adinventionum suarum, sic et sustinebit.
18Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19Quoniam confringens nudavit pauperes: domum rapuit, et non ædificavit eam.
19Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20Nec est satiatus venter ejus: et cum habuerit quæ concupierat, possidere non poterit.
20Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21Non remansit de cibo ejus, et propterea nihil permanebit de bonis ejus.
21Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22Cum satiatus fuerit, arctabitur: æstuabit, et omnis dolor irruet super eum.
22Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23Utinam impleatur venter ejus, ut emittat in eum iram furoris sui, et pluat super illum bellum suum.
23By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24Fugiet arma ferrea, et irruet in arcum æreum.
24Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25Eductus, et egrediens de vagina sua, et fulgurans in amaritudine sua: vadent et venient super eum horribiles.
25Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26Omnes tenebræ absconditæ sunt in occultis ejus; devorabit eum ignis qui non succenditur: affligetur relictus in tabernaculo suo.
26Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27Revelabunt cæli iniquitatem ejus, et terra consurget adversus eum.
27Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28Apertum erit germen domus illius: detrahetur in die furoris Dei.
28Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29Hæc est pars hominis impii a Deo, et hæreditas verborum ejus a Domino.]
29Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.