Canticum Canticorum 1
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[ Sponsa Osculetur me osculo oris sui; quia meliora sunt ubera tua vino,
1Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2fragrantia unguentis optimis. Oleum effusum nomen tuum; ideo adolescentulæ dilexerunt te.
2Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3Chorus Adolescentularum Trahe me, post te curremus in odorem unguentorum tuorum. Introduxit me rex in cellaria sua; exsultabimus et lætabimur in te, memores uberum tuorum super vinum. Recti diligunt te.
3Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4Sponsa Nigra sum, sed formosa, filiæ Jerusalem, sicut tabernacula Cedar, sicut pelles Salomonis.
4Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5Nolite me considerare quod fusca sim, quia decoloravit me sol. Filii matris meæ pugnaverunt contra me; posuerunt me custodem in vineis: vineam meam non custodivi.
5Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6Indica mihi, quem diligit anima mea, ubi pascas, ubi cubes in meridie, ne vagari incipiam post greges sodalium tuorum.
6Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7Sponsus Si ignoras te, o pulcherrima inter mulieres, egredere, et abi post vestigia gregum, et pasce hædos tuos juxta tabernacula pastorum.
7Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8Equitatui meo in curribus Pharaonis assimilavi te, amica mea.
8Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9Pulchræ sunt genæ tuæ sicut turturis; collum tuum sicut monilia.
9Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10Murenulas aureas faciemus tibi, vermiculatas argento.
10Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11Sponsa Dum esset rex in accubitu suo, nardus mea dedit odorem suum.
11Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12Fasciculus myrrhæ dilectus meus mihi; inter ubera mea commorabitur.
12Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13Botrus cypri dilectus meus mihi in vineis Engaddi.
13Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14Sponsus Ecce tu pulchra es, amica mea ! ecce tu pulchra es ! Oculi tui columbarum.
14Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15Sponsa Ecce tu pulcher es, dilecte mi, et decorus ! Lectulus noster floridus.
15Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16Tigna domorum nostrarum cedrina, laquearia nostra cypressina.]
16Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
no verse 17 in this text
17Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.