Iohannem 1
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[In principio erat Verbum, et Verbum erat apud Deum, et Deus erat Verbum.
1Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
2Hoc erat in principio apud Deum.
2To bylo na počátku u Boha.
3Omnia per ipsum facta sunt: et sine ipso factum est nihil, quod factum est.
3Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
4In ipso vita erat, et vita erat lux hominum:
4V něm život byl, a život byl světlo lidí.
5et lux in tenebris lucet, et tenebræ eam non comprehenderunt.
5A to Světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
6Fuit homo missus a Deo, cui nomen erat Joannes.
6Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
7Hic venit in testimonium ut testimonium perhiberet de lumine, ut omnes crederent per illum.
7Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom Světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
8Non erat ille lux, sed ut testimonium perhiberet de lumine.
8Nebyl on to Světlo, ale poslán byl, aby svědectví vydával o tom Světle.
9Erat lux vera, quæ illuminat omnem hominem venientem in hunc mundum.
9Tenť byl to pravé Světlo, jenž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
10In mundo erat, et mundus per ipsum factus est, et mundus eum non cognovit.
10Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, a svět ho nepoznal.
11In propria venit, et sui eum non receperunt.
11Do svého vlastního přišel, a vlastní jeho nepřijali ho.
12Quotquot autem receperunt eum, dedit eis potestatem filios Dei fieri, his qui credunt in nomine ejus:
12Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, totiž těm, kteříž věří ve jméno jeho,
13qui non ex sanguinibus, neque ex voluntate carnis, neque ex voluntate viri, sed ex Deo nati sunt.
13Kteřížto ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
14Et Verbum caro factum est, et habitavit in nobis: et vidimus gloriam ejus, gloriam quasi unigeniti a Patre plenum gratiæ et veritatis.
14A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce,) plné milosti a pravdy.
15Joannes testimonium perhibet de ipso, et clamat dicens: Hic erat quem dixi: Qui post me venturus est, ante me factus est: quia prior me erat.
15Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest nežli já.
16Et de plenitudine ejus nos omnes accepimus, et gratiam pro gratia:
16A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
17quia lex per Moysen data est, gratia et veritas per Jesum Christum facta est.
17Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, ale milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se jest.
18Deum nemo vidit umquam: unigenitus Filius, qui est in sinu Patris, ipse enarravit.]
18Boha žádný nikdy neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil.
19Et hoc est testimonium Joannis, quando miserunt Judæi ab Jerosolymis sacerdotes et Levitas ad eum ut interrogarent eum: Tu quis es?
19A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
20Et confessus est, et non negavit, et confessus est: Quia non sum ego Christus.
20I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem ten Kristus.
21Et interrogaverunt eum: Quid ergo? Elias es tu? Et dixit: Non sum. Propheta es tu? Et respondit: Non.
21I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.
22Dixerunt ergo ei: Quis es ut responsum demus his qui miserunt nos? quid dicis de teipso?
22I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
23Ait: Ego vox clamantis in deserto: Dirigite viam Domini, sicut dixit Isaias propheta.
23Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
24Et qui missi fuerant, erant ex pharisæis.
24Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
25Et interrogaverunt eum, et dixerunt ei: Quid ergo baptizas, si tu non es Christus, neque Elias, neque propheta?
25I otázali se ho a řekli jemu: Pročež tedy křtíš, poněvadž ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani Prorok?
26Respondit eis Joannes, dicens: Ego baptizo in aqua: medius autem vestrum stetit, quem vos nescitis.
26Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale uprostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
27Ipse est qui post me venturus est, qui ante me factus est: cujus ego non sum dignus ut solvam ejus corrigiam calceamenti.
27Ten ačkoli po mně přišel, však předšel mne, u jehožto obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
28Hæc in Bethania facta sunt trans Jordanem, ubi erat Joannes baptizans.
28Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdežto Jan křtil.
29Altera die vidit Joannes Jesum venientem ad se, et ait: Ecce agnus Dei, ecce qui tollit peccatum mundi.
29Druhého pak dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
30Hic est de quo dixi: Post me venit vir qui ante me factus est: quia prior me erat:
30Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest nežli já.
31et ego nesciebam eum, sed ut manifestetur in Israël, propterea veni ego in aqua baptizans.
31A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
32Et testimonium perhibuit Joannes, dicens: Quia vidi Spiritum descendentem quasi columbam de cælo, et mansit super eum.
32A svědectví vydal Jan, řka: Viděl sem Ducha sstupujícího jako holubice s nebe, a zůstal na něm.
33Et ego nesciebam eum: sed qui misit me baptizare in aqua, ille mihi dixit: Super quem videris Spiritum descendentem, et manentem super eum, hic est qui baptizat in Spiritu Sancto.
33A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
34Et ego vidi: et testimonium perhibui quia hic est Filius Dei.
34A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
35Altera die iterum stabat Joannes, et ex discipulis ejus duo.
35Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
36Et respiciens Jesum ambulantem, dicit: Ecce agnus Dei.
36A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
37Et audierunt eum duo discipuli loquentem, et secuti sunt Jesum.
37I slyšeli ho dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
38Conversus autem Jesus, et videns eos sequentes se, dicit eis: Quid quæritis? Qui dixerunt ei: Rabbi (quod dicitur interpretatum Magister), ubi habitas?
38I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou za ním, dí jim:
39Dicit eis: Venite et videte. Venerunt, et viderunt ubi maneret, et apud eum manserunt die illo: hora autem erat quasi decima.
39Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (jenž se vykládá: Mistře,) kde bydlíš?
40Erat autem Andreas, frater Simonis Petri, unus ex duobus qui audierant a Joanne, et secuti fuerant eum.
40Dí jim: Pojďte a vizte. I šli, aby viděli, kde by bydlil, a zůstali u něho ten den; neb bylo již okolo desáté hodiny.
41Invenit hic primum fratrem suum Simonem, et dicit ei: Invenimus Messiam (quod est interpretatum Christus).
41Byl pak Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden ze dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
42Et adduxit eum ad Jesum. Intuitus autem eum Jesus, dixit: Tu es Simon, filius Jona; tu vocaberis Cephas, quod interpretatur Petrus.
42I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, jenž se vykládá Kristus.
43In crastinum voluit exire in Galilæam, et invenit Philippum. Et dicit ei Jesus: Sequere me.
43I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, jenž se vykládá Petr.
44Erat autem Philippus a Bethsaida, civitate Andreæ et Petri.
44Na druhý pak den Ježíš chtěl vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Pojď za mnou.
45Invenit Philippus Nathanaël, et dicit ei: Quem scripsit Moyses in lege, et prophetæ, invenimus Jesum filium Joseph a Nazareth.
45A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
46Et dixit ei Nathanaël: A Nazareth potest aliquid boni esse? Dicit ei Philippus: Veni et vide.
46Nalezl také Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v Zákoně a Proroci, nalezli jsme Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
47Vidit Jesus Nathanaël venientem ad se, et dicit de eo: Ecce vere Israëlita, in quo dolus non est.
47I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Pojď a viz.
48Dicit ei Nathanaël: Unde me nosti? Respondit Jesus, et dixit ei: Priusquam te Philippus vocavit, cum esses sub ficu, vidi te.
48Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
49Respondit ei Nathanaël, et ait: Rabbi, tu es Filius Dei, tu es rex Israël.
49Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prve nežli tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
50Respondit Jesus, et dixit ei: Quia dixi tibi: Vidi te sub ficu, credis; majus his videbis.
50Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten Král Izraelský.
51Et dicit ei: Amen, amen dico vobis, videbitis cælum apertum, et angelos Dei ascendentes, et descendentes supra Filium hominis.
51Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš? Větší věci nad tyto uzříš.
no verse 52 in this text
52I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.