Iohannem 15
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Ego sum vitis vera, et Pater meus agricola est.
1Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest
2Omnem palmitem in me non ferentem fructum, tollet eum, et omnem qui fert fructum, purgabit eum, ut fructum plus afferat.
2Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.
3Jam vos mundi estis propter sermonem quem locutus sum vobis.
3Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.
4Manete in me, et ego in vobis. Sicut palmes non potest fere fructum a semetipso, nisi manserit in vite, sic nec vos, nisi in me manseritis.
4Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.
5Ego sum vitis, vos palmites: qui manet in me, et ego in eo, hic fert fructum multum, quia sine me nihil potestis facere.
5Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.
6Si quis in me non manserit, mittetur foras sicut palmes, et arescet, et colligent eum, et in ignem mittent, et ardet.
6Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a sberouť ty ratolesti a na oheň uvrhou a shoříť.
7Si manseritis in me, et verba mea in vobis manserint, quodcumque volueritis petetis, et fiet vobis.
7Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.
8In hoc clarificatus est Pater meus, ut fructum plurimum afferatis, et efficiamini mei discipuli.
8V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a takť budete moji učedlníci.
9Sicut dilexit me Pater, et ego dilexi vos. Manete in dilectione mea.
9Jakož miloval mne Otec, tak i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.
10Si præcepta mea servaveritis, manebitis in dilectione mea, sicut et ego Patris mei præcepta servavi, et maneo in ejus dilectione.
10Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázání Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.
11Hæc locutus sum vobis: ut gaudium meum in vobis sit, et gaudium vestrum impleatur.
11Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstala v vás, a radost vaše aby byla plná.
12Hoc est præceptum meum, ut diligatis invicem, sicut dilexi vos.
12Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako i já miloval jsem vás.
13Majorem hac dilectionem nemo habet, ut animam suam ponat qui pro amicis suis.
13Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.
14Vos amici mei estis, si feceritis quæ ego præcipio vobis.
14Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.
15Jam non dicam vos servos: quia servus nescit quid faciat dominus ejus. Vos autem dixi amicos: quia omnia quæcumque audivi a Patre meo, nota feci vobis.
15Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.
16Non vos me elegistis, sed ego elegi vos, et posui vos ut eatis, et fructum afferatis, et fructus vester maneat: ut quodcumque petieritis Patrem in nomine meo, det vobis.
16Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.
17Hæc mando vobis: ut diligatis invicem.
17To přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.
18Si mundus vos odit, scitote quia me priorem vobis odio habuit.
18Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť jest mne prve než vás v nenávisti měl.
19Si de mundo fuissetis, mundus quod suum erat diligeret: quia vero de mundo non estis, sed ego elegi vos de mundo, propterea odit vos mundus.
19Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.
20Mementote sermonis mei, quem ego dixi vobis: non est servus major domino suo. Si me persecuti sunt, et vos persequentur; si sermonem meum servaverunt, et vestrum servabunt.
20Pamatujte na řeč mou, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž jsou řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.
21Sed hæc omnia facient vobis propter nomen meum: quia nesciunt eum qui misit me.
21Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, jenž mne poslal.
22Si non venissem, et locutus fuissem eis, peccatum non haberent: nunc autem excusationem non habent de peccato suo.
22Kdybych byl nepřišel a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.
23Qui me odit, et Patrem meum odit.
23Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.
24Si opera non fecissem in eis quæ nemo alius fecit, peccatum non haberent: nunc autem et viderunt, et oderunt et me, et Patrem meum.
24Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichžto žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní jsou i viděli, i nenáviděli, i mne i Otce mého.
25Sed ut adimpleatur sermo, qui in lege eorum scriptus est: Quia odio habuerunt me gratis.
25Ale musilo tak býti, aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny.
26Cum autem venerit Paraclitus, quem ego mittam vobis a Patre, Spiritum veritatis, qui a Patre procedit, ille testimonium perhibebit de me;
26Když pak přijde Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.
27et vos testimonium perhibebitis, quia ab initio mecum estis.
27Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.