Job 34
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Pronuntians itaque Eliu, etiam hæc locutus est:
1Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2[Audite, sapientes, verba mea: et eruditi, auscultate me.
2Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
3Auris enim verba probat, et guttur escas gustu dijudicat.
3Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
4Judicium eligamus nobis, et inter nos videamus quid sit melius.
4Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
5Quia dixit Job: Justus sum, et Deus subvertit judicium meum.
5Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6In judicando enim me mendacium est: violenta sagitta mea absque ullo peccato.
6Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
7Quis est vir ut est Job, qui bibit subsannationem quasi aquam:
7Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
8qui graditur cum operantibus iniquitatem, et ambulat cum viris impiis?
8A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
9Dixit enim: Non placebit vir Deo, etiam si cucurrerit cum eo.
9Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10Ideo, viri cordati, audite me: absit a Deo impietas, et ab Omnipotente iniquitas.
10A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11Opus enim hominis reddet ei, et juxta vias singulorum restituet eis.
11Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
12Vere enim Deus non condemnabit frustra, nec Omnipotens subvertet judicium.
12A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
13Quem constituit alium super terram? aut quem posuit super orbem quem fabricatus est?
13Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
14Si direxerit ad eum cor suum, spiritum illius et flatum ad se trahet.
14Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
15Deficiet omnis caro simul, et homo in cinerem revertetur.
15Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16Si habes ergo intellectum, audi quod dicitur, et ausculta vocem eloquii mei:
16Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17numquid qui non amat judicium sanari potest? et quomodo tu eum qui justus est in tantum condemnas?
17Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18Qui dicit regi: Apostata; qui vocat duces impios;
18Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19qui non accipit personas principum, nec cognovit tyrannum cum disceptaret contra pauperem: opus enim manuum ejus sunt universi.
19Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20Subito morientur, et in media nocte turbabuntur populi: et pertransibunt, et auferent violentum absque manu.
20V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
21Oculi enim ejus super vias hominum, et omnes gressus eorum considerat.
21Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
22Non sunt tenebræ, et non est umbra mortis, ut abscondantur ibi qui operantur iniquitatem,
22Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
23neque enim ultra in hominis potestate est, ut veniat ad Deum in judicium.
23Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24Conteret multos, et innumerabiles, et stare faciet alios pro eis.
24Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25Novit enim opera eorum, et idcirco inducet noctem, et conterentur.
25Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
26Quasi impios percussit eos in loco videntium:
26Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
27qui quasi de industria recesserunt ab eo, et omnes vias ejus intelligere noluerunt:
27Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28ut pervenire facerent ad eum clamorem egeni, et audiret vocem pauperum.
28Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29Ipso enim concedente pacem, quis est qui condemnet? ex quo absconderit vultum, quis est qui contempletur eum, et super gentes, et super omnes homines?
29(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
30Qui regnare facit hominem hypocritam propter peccata populi.
30Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
31Quia ergo ego locutus sum ad Deum, te quoque non prohibebo.
31Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32Si erravi, tu doce me; si iniquitatem locutus sum, ultra non addam.
32Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33Numquid a te Deus expetit eam, quia displicuit tibi? tu enim cœpisti loqui, et non ego: quod si quid nosti melius, loquere.
33Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
34Viri intelligentes loquantur mihi, et vir sapiens audiat me.
34Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
35Job autem stulte locutus est, et verba illius non sonant disciplinam.
35Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
36Pater mi, probetur Job usque ad finem: ne desinas ab homine iniquitatis:
36Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37quia addit super peccata sua blasphemiam, inter nos interim constringatur: et tunc ad judicium provocet sermonibus suis Deum.]
37Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.