Job 4
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Respondens autem Eliphaz Themanites, dixit:
1Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2[Si cœperimus loqui tibi, forsitan moleste accipies; sed conceptum sermonem tenere quis poterit?
2Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
3Ecce docuisti multos, et manus lassas roborasti;
3Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4vacillantes confirmaverunt sermones tui, et genua trementia confortasti.
4Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5Nunc autem venit super te plaga, et defecisti; tetigit te, et conturbatus es.
5Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6Ubi est timor tuus, fortitudo tua, patientia tua, et perfectio viarum tuarum?
6Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7Recordare, obsecro te, quis umquam innocens periit? aut quando recti deleti sunt?
7Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
8Quin potius vidi eos qui operantur iniquitatem, et seminant dolores, et metunt eos,
8Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9flante Deo perisse, et spiritu iræ ejus esse consumptos.
9Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10Rugitus leonis, et vox leænæ, et dentes catulorum leonum contriti sunt.
10Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
11Tigris periit, eo quod non haberet prædam, et catuli leonis dissipati sunt.
11Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12Porro ad me dictum est verbum absconditum, et quasi furtive suscepit auris mea venas susurri ejus.
12Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
13In horrore visionis nocturnæ, quando solet sopor occupare homines,
13V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
14pavor tenuit me, et tremor, et omnia ossa mea perterrita sunt;
14Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
15et cum spiritus, me præsente, transiret, inhorruerunt pili carnis meæ.
15Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16Stetit quidam, cujus non agnoscebam vultum, imago coram oculis meis, et vocem quasi auræ lenis audivi.
16Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17Numquid homo, Dei comparatione, justificabitur? aut factore suo purior erit vir?
17Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
18Ecce qui serviunt ei, non sunt stabiles, et in angelis suis reperit pravitatem;
18Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19quanto magis hi qui habitant domos luteas, qui terrenum habent fundamentum, consumentur velut a tinea?
19Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
20De mane usque ad vesperam succidentur; et quia nullus intelligit, in æternum peribunt.
20Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21Qui autem reliqui fuerint, auferentur ex eis; morientur, et non in sapientia.]
21Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.