Job 15
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Respondens autem Eliphaz Themanites, dixit:
1Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2[Numquid sapiens respondebit quasi in ventum loquens, et implebit ardore stomachum suum?
2Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3Arguis verbis eum qui non est æqualis tibi, et loqueris quod tibi non expedit.
3Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4Quantum in te est, evacuasti timorem, et tulisti preces coram Deo.
4Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5Docuit enim iniquitas tua os tuum, et imitaris linguam blasphemantium.
5Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6Condemnabit te os tuum, et non ego: et labia tua respondebunt tibi.
6Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7Numquid primus homo tu natus es, et ante colles formatus?
7Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8numquid consilium Dei audisti, et inferior te erit ejus sapientia?
8Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9Quid nosti quod ignoremus? quid intelligis quod nesciamus?
9Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10Et senes et antiqui sunt in nobis, multo vetustiores quam patres tui.
10I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11Numquid grande est ut consoletur te Deus? sed verba tua prava hoc prohibent.
11Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12Quid te elevat cor tuum, et quasi magna cogitans attonitos habes oculos?
12Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13Quid tumet contra Deum spiritus tuus, ut proferas de ore tuo hujuscemodi sermones?
13Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14Quid est homo ut immaculatus sit, et ut justus appareat natus de muliere?
14Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15Ecce inter sanctos ejus nemo immutabilis, et cæli non sunt mundi in conspectu ejus.
15An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16Quanto magis abominabilis et inutilis homo, qui bibit quasi aquam iniquitatem?
16Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17Ostendam tibi: audi me: quod vidi, narrabo tibi.
17Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18Sapientes confitentur, et non abscondunt patres suos:
18Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19quibus solis data est terra, et non transivit alienus per eos.
19Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20Cunctis diebus suis impius superbit, et numerus annorum incertus est tyrannidis ejus.
20Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21Sonitus terroris semper in auribus illius: et cum pax sit, ille semper insidias suspicatur.
21Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22Non credit quod reverti possit de tenebris ad lucem, circumspectans undique gladium.
22Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23Cum se moverit ad quærendum panem, novit quod paratus sit in manu ejus tenebrarum dies.
23Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24Terrebit eum tribulatio, et angustia vallabit eum, sicut regem qui præparatur ad prælium.
24Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25Tetendit enim adversus Deum manum suam, et contra Omnipotentem roboratus est.
25Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26Cucurrit adversus eum erecto collo, et pingui cervice armatus est.
26Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27Operuit faciem ejus crassitudo, et de lateribus ejus arvina dependet.
27Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28Habitavit in civitatibus desolatis, et in domibus desertis, quæ in tumulos sunt redactæ.
28A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29Non ditabitur, nec perseverabit substantia ejus, nec mittet in terra radicem suam.
29Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30Non recedet de tenebris: ramos ejus arefaciet flamma, et auferetur spiritu oris sui.
30Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31Non credet, frustra errore deceptus, quod aliquo pretio redimendus sit.
31Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32Antequam dies ejus impleantur peribit, et manus ejus arescent.
32Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33Lædetur quasi vinea in primo flore botrus ejus, et quasi oliva projiciens florem suum.
33Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34Congregatio enim hypocritæ sterilis, et ignis devorabit tabernacula eorum qui munera libenter accipiunt.
34Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35Concepit dolorem, et peperit iniquitatem, et uterus ejus præparat dolos.]
35Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.