Job 41
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Non quasi crudelis suscitabo eum: quis enim resistere potest vultui meo?
1Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
2Quis ante dedit mihi, ut reddam ei? omnia quæ sub cælo sunt, mea sunt.
2Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
3Non parcam ei, et verbis potentibus, et ad deprecandum compositis.
3Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
4Quis revelabit faciem indumenti ejus? et in medium oris ejus quis intrabit?
4Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
5Portas vultus ejus quis aperiet? per gyrum dentium ejus formido.
5Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
6Corpus illius quasi scuta fusilia, compactum squamis se prementibus.
6Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
7Una uni conjungitur, et ne spiraculum quidem incedit per eas.
7Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
8Una alteri adhærebit, et tenentes se nequaquam separabuntur.
8Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
9Sternutatio ejus splendor ignis, et oculi ejus ut palpebræ diluculi.
9Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
10De ore ejus lampades procedunt, sicut tædæ ignis accensæ.
10Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
11De naribus ejus procedit fumus, sicut ollæ succensæ atque ferventis.
11Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
12Halitus ejus prunas ardere facit, et flamma de ore ejus egreditur.
12Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
13In collo ejus morabitur fortitudo, et faciem ejus præcedit egestas.
13V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
14Membra carnium ejus cohærentia sibi: mittet contra eum fulmina, et ad locum alium non ferentur.
14Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
15Cor ejus indurabitur tamquam lapis, et stringetur quasi malleatoris incus.
15Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
16Cum sublatus fuerit, timebunt angeli, et territi purgabuntur.
16Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
17Cum apprehenderit eum gladius, subsistere non poterit, neque hasta, neque thorax:
17Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
18reputabit enim quasi paleas ferrum, et quasi lignum putridum æs.
18Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
19Non fugabit eum vir sagittarius: in stipulam versi sunt ei lapides fundæ.
19Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
20Quasi stipulam æstimabit malleum, et deridebit vibrantem hastam.
20Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
21Sub ipso erunt radii solis, et sternet sibi aurum quasi lutum.
21Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
22Fervescere faciet quasi ollam profundum mare, et ponet quasi cum unguenta bulliunt.
22Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
23Post eum lucebit semita: æstimabit abyssum quasi senescentem.
23Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
24Non est super terram potestas quæ comparetur ei, qui factus est ut nullum timeret.
24Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
25Omne sublime videt: ipse est rex super universos filios superbiæ.]
25Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.