Job 13
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Ecce omnia hæc vidit oculus meus, et audivit auris mea, et intellexi singula.
1Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2Secundum scientiam vestram et ego novi: nec inferior vestri sum.
2Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3Sed tamen ad Omnipotentem loquar, et disputare cum Deo cupio:
3Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4prius vos ostendens fabricatores mendacii, et cultores perversorum dogmatum.
4Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5Atque utinam taceretis, ut putaremini esse sapientes.
5Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6Audite ergo correptionem meam, et judicium labiorum meorum attendite.
6Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7Numquid Deus indiget vestro mendacio, ut pro illo loquamini dolos?
7Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8numquid faciem ejus accipitis, et pro Deo judicare nitimini?
8Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9aut placebit ei quem celare nihil potest? aut decipietur, ut homo, vestris fraudulentiis?
9Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10Ipse vos arguet, quoniam in abscondito faciem ejus accipitis.
10V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11Statim ut se commoverit, turbabit vos, et terror ejus irruet super vos.
11Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12Memoria vestra comparabitur cineri, et redigentur in lutum cervices vestræ.
12Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13Tacete paulisper, ut loquar quodcumque mihi mens suggesserit.
13Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14Quare lacero carnes meas dentibus meis, et animam meam porto in manibus meis?
14Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15Etiam si occiderit me, in ipso sperabo: verumtamen vias meas in conspectu ejus arguam.
15By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16Et ipse erit salvator meus: non enim veniet in conspectu ejus omnis hypocrita.
16Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17Audite sermonem meum, et ænigmata percipite auribus vestris.
17Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18Si fuero judicatus, scio quod justus inveniar.
18Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19Quis est qui judicetur mecum? veniat: quare tacens consumor?
19Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20Duo tantum ne facias mihi, et tunc a facie tua non abscondar:
20Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21manum tuam longe fac a me, et formido tua non me terreat.
21Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22Voca me, et ego respondebo tibi: aut certe loquar, et tu responde mihi.
22Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23Quantas habeo iniquitates et peccata? scelera mea et delicta ostende mihi.
23Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24Cur faciem tuam abscondis, et arbitraris me inimicum tuum?
24Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25Contra folium, quod vento rapitur, ostendis potentiam tuam, et stipulam siccam persequeris:
25Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26scribis enim contra me amaritudines, et consumere me vis peccatis adolescentiæ meæ.
26Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27Posuisti in nervo pedem meum, et observasti omnes semitas meas, et vestigia pedum meorum considerasti:
27A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28qui quasi putredo consumendus sum, et quasi vestimentum quod comeditur a tinea.]
28Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.