Job 33
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Audi igitur, Job, eloquia mea, et omnes sermones meos ausculta.
1Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2Ecce aperui os meum: loquatur lingua mea in faucibus meis.
2Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3Simplici corde meo sermones mei, et sententiam puram labia mea loquentur.
3Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4Spiritus Dei fecit me, et spiraculum Omnipotentis vivificavit me.
4Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5Si potes, responde mihi, et adversus faciem meam consiste.
5Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6Ecce, et me sicut et te fecit Deus, et de eodem luto ego quoque formatus sum.
6Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7Verumtamen miraculum meum non te terreat, et eloquentia mea non sit tibi gravis.
7Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8Dixisti ergo in auribus meis, et vocem verborum tuorum audivi:
8Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9Mundus sum ego, et absque delicto: immaculatus, et non est iniquitas in me.
9Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10Quia querelas in me reperit, ideo arbitratus est me inimicum sibi.
10Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11Posuit in nervo pedes meos; custodivit omnes semitas meas.
11Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12Hoc est ergo in quo non es justificatus: respondebo tibi, quia major sit Deus homine.
12Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13Adversus eum contendis, quod non ad omnia verba responderit tibi?
13Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14Semel loquitur Deus, et secundo idipsum non repetit.
14Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15Per somnium, in visione nocturna, quando irruit sopor super homines, et dormiunt in lectulo,
15Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16tunc aperit aures virorum, et erudiens eos instruit disciplina,
16Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17ut avertat hominem ab his quæ facit, et liberet eum de superbia,
17Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18eruens animam ejus a corruptione, et vitam illius ut non transeat in gladium.
18A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19Increpat quoque per dolorem in lectulo, et omnia ossa ejus marcescere facit.
19Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20Abominabilis ei fit in vita sua panis, et animæ illius cibus ante desiderabilis.
20Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21Tabescet caro ejus, et ossa, quæ tecta fuerant, nudabuntur.
21Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22Appropinquavit corruptioni anima ejus, et vita illius mortiferis.
22A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23Si fuerit pro eo angelus loquens, unus de millibus, ut annuntiet hominis æquitatem,
23Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24miserebitur ejus, et dicet: Libera eum, ut non descendat in corruptionem: inveni in quo ei propitier.
24Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25Consumpta est caro ejus a suppliciis: revertatur ad dies adolescentiæ suæ.
25I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26Deprecabitur Deum, et placabilis ei erit: et videbit faciem ejus in jubilo, et reddet homini justitiam suam.
26Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27Respiciet homines, et dicet: Peccavi, et vere deliqui, et ut eram dignus, non recepi.
27Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28Liberavit animam suam, ne pergeret in interitum, sed vivens lucem videret.
28Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29Ecce hæc omnia operatur Deus tribus vicibus per singulos,
29Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30ut revocet animas eorum a corruptione, et illuminet luce viventium.
30Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31Attende, Job, et audi me: et tace, dum ego loquor.
31Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32Si autem habes quod loquaris, responde mihi: loquere, volo enim te apparere justum.
32Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33Quod si non habes, audi me: tace, et docebo te sapientiam.]
33Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.