Giobbe 13
Diodati Bibbia 1885Translation
Diodati Bibbia 1885
Kralice Bible (1613)
1Ecco, l'occhio mio ha vedute tutte queste cose , L'orecchio mio le ha udite, e le ha intese.
1Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2Quanto sapete voi, so anch'io; Io non son da men di voi.
2Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3E pure io parlerò all'Onnipotente; Io avrò a grado di venire a ragione con lui.
3Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4Ma certo, quant'è a voi, voi siete rappezzatori di menzogna; Voi siete medici da nulla tutti quanti.
4Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5Oh! vi taceste pur del tutto, Ciò vi sarebbe reputato in saviezza!
5Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6Deh! ascoltate la difesa della mia ragione, Ed attendete agli argomenti delle mie labbra.
6Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7Convienvisi in favor di Dio parlar perversamente, E per rispetto suo parlar frodolentemente?
7Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8Convienvisi aver riguardo alla qualità sua? Convienvisi litigar per Iddio?
8Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9Sarebbe egli ben per voi ch'egli vi esaminasse? Gabberestelo voi come si gabba un uomo?
9Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10Egli del certo vi arguirà, Se di nascosto avete riguardo alla qualità delle persone.
10V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11La sua altezza non vi sgomenterà ella? Lo spavento di lui non vi caderà egli addosso?
11Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12I vostri detti memorandi son simili a cenere; Ed i vostri sublimi ragionamenti a mucchi di fango.
12Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13Tacetevi, e lasciatemi stare, ed io parlerò; E passimi addosso che che sia.
13Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14Perchè mi strappo io la carne co' denti, E perchè tengo l'anima mia nella palma della mia mano?
14Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15Ecco, uccidami egli pure; sì spererò in lui; Ma tuttavia difenderò le mie vie nel suo cospetto.
15By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16Ed egli stesso mi sarà in salvazione; Perciocchè l'ipocrita non gli verrà davanti.
16Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17Ascoltate attentamente il mio ragionamento; Ed entrivi negli orecchi la mia dichiarazione.
17Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18Ecco ora, quando io avrò esposta per ordine la mia ragione, Io so che sarò trovato giusto.
18Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19Chi è colui che voglia litigar meco? Conciossiachè di presente mi tacerò, e spirerò.
19Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20Sol non farmi due cose, Ed allora io non mi nasconderò dal tuo cospetto.
20Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21Allontana la tua mano d'addosso a me, E non mi spaventi il tuo terrore.
21Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22E poi chiama, ed io risponderò; Ovvero, io parlerò, e tu rispondimi.
22Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23Quante iniquità e peccati ho io? Mostrami il mio misfatto, e il mio peccato.
23Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24Perchè nascondi la tua faccia, E mi reputi tuo nemico?
24Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25Stritolerai tu una fronda sospinta? O perseguiterai tu della stoppia secca?
25Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26Che tu mi sentenzii a pene amare, E mi faccia eredar l'iniquità della mia fanciullezza!
26Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27E metta i miei piedi ne' ceppi, E spii tutti i miei sentieri, E stampi le tue pedate in su le radici de' miei piedi!
27A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28Onde costui si disfa come del legno intarlato, Come un vestimento roso dalle tignuole.
28Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.