Job 6
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1To naah Job mah,
1Odpovídaje pak Job, řekl:
2Palung ka sethaih hoi raihaih loe tah thai mak ai,
2Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
3tuipui ih savuet pongah doeh azit kue, to pongah ni kamthlai hmoek ah lok ka paeh moeng.
3Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
4Thacak Sithaw ih palaanawk mah kai to cop moe, ka pakhra mah kasoe tui to naek; zitthok Sithaw thacakhaih loe ka hmaa ah oh.
4Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
5Qam caak naah taw ih laa hrang hang maw? Caak han phroh oh naah maitawtae ambuu maw?
5Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
6Kakhraem ai caaknaek paloi ai ah caak thai maw? To tih ai boeh loe aadui tui kanglung pongah khraemhaih oh maw?
6Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
7Ka pakhra mah to baktih caaknaek sui hanah koeh ai; to baktih caaknaek loe palungsethaih caaknaek ah oh.
7Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
8Aw ka hnik ih hmuen to hak nasoe, ka koeh ih hmuen to Sithaw mah na paek nasoe!
8Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
9Sithaw mah kai hae paro nasoe, tiah koehhaih ka tawnh; a ban phok nasoe loe, na takroek pat halat nasoe!
9Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
10To tiah ni monghaih ka tawn tih, ue, palungsethaih ka pauep han, kai hae na tahmen hmah nasoe; Ciimcai Sithaw ih loknawk to ka aek ai.
10Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
11Thacakhaih ka tawn ai boeh, timaw ka oep khing han vop? Saning kasawk ah ka hing cadoeh tih oephaih maw oh vop?
11Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
12Ka thacakhaih loe thlung thacakhaih ah maw oh? To tih ai boeh loe kai ih angan loe sumkamling ngan maw?
12Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
13Kai loe kaimah hoi kaimah kang bomh thai ai, ka palunghahaih doeh boeng boeh.
13Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
14Patangkhang kami loe angmah ih ampui mah tahmenhaih amtuengsak han oh; toe anih mah tahmen ai nahaeloe, anih loe Lensawk Sithaw zithaih tawn ai kami ah ni oh.
14Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
15Kam nawkamyanawk loe kalen moe, kakang let vacong tui baktiah aling thaih kami ah oh o;
15Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
16to tui loe kamkhawk tui, amtueng ai ah kamzawt dantui mah lensak:
16Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
17toe to tui loe nipui tue ah kang moe, ni kabae mah amzawtsak boih.
17V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
18To vacongnawk loe angmacae longhaih loklam to anghmang o, loklam ai ah a long o moe, anghmat angtaa o.
18Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
19Tema ih kaminawk mah tui to pakrong o, Sheba prae hoi kholong caeh kaminawk mah tui to oephaih hoiah zing o.
19To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
20Nihcae oephaih tawnh o, toe palungboeng o ving; to ah phak o naah, palungboeng o.
20Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
21To baktih toengah nangcae doeh azom pui ni, tiah amtueng boeh; ka tongh ih raihaih na hnuk o naah, na zit o boeh.
21Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.
22Kai khaeah bokhaih tangqum to sin oh, to tih ai boeh loe na tawnh o ih hmuenmae thung hoiah tangqum na paek oh,
22Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
23misa ban thung hoiah na pahlong oh loe, thacak kami ban thung hoiah na krang oh, tiah ka thuih vai maw?
23Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
24Ka sak pazaehaih na patuek oh, kang hngaiduem han.
24Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
25Toenghaih lok loe thacak! Toe kasae nang aek o ih lok mah timaw angcoengsak?
25Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
26Ka thuih ih loknawk kasaethuih hanah na poek o maw, oephaih tawn ai kami mah thuih ih lok loe takhi baktih maw na poek o?
26Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
27Ue, ampa tawn ai kaminawk to na pacaekthlaek o moe, nam puinawk hanah quum na qaih pae o.
27Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
28To pongah na khen oh; nangcae hmaa ah lok kam lai mak ai.
28A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
29Khopoek o let rae ah, zaehaih net o hmah; ue, khopoek o let raeh; kai loe toenghaih hoiah ni tok ka sak.
29Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
30Ka palai ah sethaih akap maw? Kai loe kasae kahoih pathlaeng thai ai kami ah maw ka oh?
30A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.