Job
Chapter 9
Reina-Valera 1909
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Job 9

Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1Y RESPONDIÓ Job, y dijo:
1Odpověděv pak Job, řekl:
2Ciertamente yo conozco que es así: ¿y cómo se justificará el hombre con Dios?
2I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3Si quisiere contender con él, no le podrá responder á una cosa de mil.
3A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4El es sabio de corazón, y poderoso en fortaleza: ¿quién se endureció contra él, y quedó en paz?
4Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5Que arranca los montes con su furor, y no conocen quién los trastornó:
5On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6Que remueve la tierra de su lugar, y hace temblar sus columnas:
6On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7Que manda al sol, y no sale; y sella las estrellas:
7On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8El que extiende solo los cielos, y anda sobre las alturas de la mar:
8On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9El que hizo el Arcturo, y el Orión, y las Pléyadas, y los lugares secretos del mediodía:
9On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10El que hace cosas grandes é incomprensibles, y maravillosas, sin número.
10On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11He aquí que él pasará delante de mí, y yo no lo veré; y pasará, y no lo entenderé.
11Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12He aquí, arrebatará; ¿quién le hará restituir? ¿Quién le dirá, Qué haces?
12Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13Dios no tornará atrás su ira, y debajo de él se encorvan los que ayudan á los soberbios.
13Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14¿Cuánto menos le responderé yo, y hablaré con él palabras estudiadas?
14Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15Que aunque fuese yo justo, no responderé; antes habré de rogar á mi juez.
15Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16Que si yo le invocase, y él me respondiese, aun no creeré que haya escuchado mi voz.
16Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17Porque me ha quebrado con tempestad, y ha aumentado mis heridas sin causa.
17Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18No me ha concedido que tome mi aliento; mas hame hartado de amarguras.
18Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19Si habláremos de su potencia, fuerte por cierto es; si de juicio, ¿quién me emplazará?
19Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20Si yo me justificare, me condenará mi boca; si me dijere perfecto, esto me hará inicuo.
20Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21Bien que yo fuese íntegro, no conozco mi alma: reprocharé mi vida.
21Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22Una cosa resta que yo diga: Al perfecto y al impío él los consume.
22Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23Si azote mata de presto, ríese de la prueba de los inocentes.
23Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24La tierra es entregada en manos de los impíos, y él cubre el rostro de sus jueces. Si no es él , ¿quién es ? ¿dónde está?
24Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25Mis días han sido más ligeros que un correo; huyeron, y no vieron el bien.
25Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26Pasaron cual navíos veloces: como el águila que se arroja á la comida.
26Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27Si digo: Olvidaré mi queja, dejaré mi aburrimiento, y esforzaréme:
27Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28Contúrbanme todos mis trabajos; sé que no me darás por libre.
28Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29Yo soy impío, ¿para qué trabajaré en vano?
29Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30Aunque me lave con aguas de nieve, y limpie mis manos con la misma limpieza,
30Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31Aun me hundirás en el hoyo, y mis propios vestidos me abominarán.
31Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32Porque no es hombre como yo, para que yo le responda, y vengamos juntamente á juicio.
32Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33No hay entre nosotros árbitro que ponga su mano sobre nosotros ambos.
33Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34Quite de sobre mí su vara, y su terror no me espante.
34Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35Entonces hablaré, y no le temeré: porque así no estoy en mí mismo.
35Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.