Job 10
Reina-Valera 1909Translation
Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1ESTÁ mi alma aburrida de mi vida: daré yo suelta á mi queja sobre mí, hablaré con amargura de mi alma.
1Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
2Diré á Dios: no me condenes; hazme entender por qué pleiteas conmigo.
2Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
3¿Parécete bien que oprimas, que deseches la obra de tus manos, y que resplandezcas sobre el consejo de los impíos?
3Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
4¿Tienes tú ojos de carne? ¿ves tú como ve el hombre?
4Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
5¿Son tus días como los días del hombre, ó tus años como los tiempos humanos,
5Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
6Para que inquieras mi iniquidad, y busques mi pecado,
6Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
7Sobre saber tú que no soy impío, y que no hay quien de tu mano libre?
7Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
8Tus manos me formaron y me compusieron todo en contorno: ¿y así me deshaces?
8Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
9Acuérdate ahora que como á lodo me diste forma: ¿y en polvo me has de tornar?
9Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
10¿No me fundiste como leche, y como un queso me cuajaste?
10Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
11Vestísteme de piel y carne, y cubrísteme de huesos y nervios.
11Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
12Vida y misericordia me concediste, y tu visitación guardó mi espíritu.
12Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
13Y estas cosas tienes guardadas en tu corazón; yo sé que esto está cerca de ti.
13Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
14Si pequé, tú me has observado, y no me limpias de mi iniquidad.
14Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
15Si fuere malo, ¡ay de mí! y si fuere justo, no levantaré mi cabeza, estando harto de deshonra, y de verme afligido.
15Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
16Y subirá de punto, pues me cazas como á león, y tornas á hacer en mí maravillas.
16Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
17Renuevas contra mí tus plagas, y aumentas conmigo tu furor, remudándose sobre mí ejércitos.
17Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
18¿Por qué me sacaste de la matriz? Habría yo espirado, y no me vieran ojos.
18Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
19Fuera, como si nunca hubiera sido, llevado desde el vientre á la sepultura.
19A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
20¿No son mis días poca cosa? Cesa pues, y déjame, para que me conforte un poco.
20Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
21Antes que vaya para no volver, á la tierra de tinieblas y de sombra de muerte;
21Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
22Tierra de oscuridad, lóbrega como sombra de muerte, sin orden, y que aparece como la oscuridad misma .
22Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.