Job 39
Reina-Valera 1909Translation
Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1¿CAZARÁS tú la presa para el león? ¿y saciarás el hambre de los leoncillos,
1Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
2Cuando están echados en las cuevas, ó se están en sus guaridas para acechar?
2Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
3¿Quién preparó al cuervo su alimento, cuando sus pollos claman á Dios, bullendo de un lado á otro por carecer de comida?
3Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
4¿Sabes tú el tiempo en que paren las cabras monteses? ¿ó miraste tú las ciervas cuando están pariendo?
4Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
5¿Contaste tú los meses de su preñez, y sabes el tiempo cuando han de parir?
5Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
6Encórvanse, hacen salir sus hijos, pasan sus dolores.
6Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
7Sus hijos están sanos, crecen con el pasto: salen y no vuelven á ellas.
7Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
8¿Quién echó libre al asno montés, y quién soltó sus ataduras?
8To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
9Al cual yo puse casa en la soledad, y sus moradas en lugares estériles.
9Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
10Búrlase de la multitud de la ciudad: no oye las voces del arriero.
10Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
11Lo oculto de los montes es su pasto, y anda buscando todo lo que está verde.
11Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
12¿Querrá el unicornio servirte á ti, ni quedar á tu pesebre?
12Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
13¿Atarás tú al unicornio con su coyunda para el surco? ¿labrará los valles en pos de ti?
13Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
14¿Confiarás tú en él, por ser grande su fortaleza, y le fiarás tu labor?
14A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15¿Fiarás de él que te tornará tu simiente, y que la allegará en tu era?
15Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16¿ Diste tú hermosas alas al pavo real, ó alas y plumas al avestruz?
16Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
17El cual desampara en la tierra sus huevos, y sobre el polvo los calienta,
17Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
18Y olvídase de que los pisará el pie, y que los quebrará bestia del campo.
18Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
19Endurécese para con sus hijos, como si no fuesen suyos, no temiendo que su trabajo haya sido en vano:
19Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
20Porque le privó Dios de sabiduría, y no le dió inteligencia.
20Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
21Luego que se levanta en alto, búrlase del caballo y de su jinete.
21Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
22¿Diste tú al caballo la fortaleza? ¿vestiste tú su cerviz de relincho?
22Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
23¿Le intimidarás tú como á alguna langosta? El resoplido de su nariz es formidable:
23Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
24Escarba la tierra, alégrase en su fuerza, sale al encuentro de las armas:
24S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
25Hace burla del espanto, y no teme, ni vuelve el rostro delante de la espada.
25Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
26Contra él suena la aljaba, el hierro de la lanza y de la pica:
26Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
27Y él con ímpetu y furor escarba la tierra, sin importarle el sonido de la bocina;
27Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
28Antes como que dice entre los clarines: ¡Ea!, y desde lejos huele la batalla, el grito de los capitanes, y la vocería.
28Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
29¿Vuela el gavilán por tu industria, y extiende hacia el mediodía sus alas?
29Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
30¿Se remonta el águila por tu mandamiento, y pone en alto su nido? Ella habita y está en la piedra, en la cumbre del peñasco y de la roca. Desde allí acecha la comida: sus ojos observan de muy lejos. Sus pollos chupan la sangre: y donde hubiere cadáveres, allí está. A más de eso respondió Jehová á Job, y dijo: ¿Es sabiduría contender con el Omnipotente? El que disputa con Dios, responda á esto. Y respondió Job á Jehová, y dijo: He aquí que yo soy vil, ¿qué te responderé? Mi mano pongo sobre mi boca. Una vez hablé, y no responderé: aun dos veces, mas no tornaré á hablar.
30Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
no verse 31 in this text
31A tak odpovídaje Hospodin Jobovi, řekl:
no verse 32 in this text
32Zdali hádající se s Všemohoucím obviní jej? Kdo chce viniti Boha, nechť odpoví na to.
no verse 33 in this text
33Tehdy odpověděl Job Hospodinu a řekl:
no verse 34 in this text
34Aj, chaternýť jsem, což bych odpovídal tobě? Ruku svou kladu na ústa svá.
no verse 35 in this text
35Jednou jsem mluvil, ale nebudu již odmlouvati, nýbrž i podruhé, ale nebudu více přidávati.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.