Job 19
Reina-Valera 1909Translation
Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1Y RESPONDIÓ Job, y dijo:
1Tedy odpověděv Job, řekl:
2¿Hasta cuándo angustiaréis mi alma, y me moleréis con palabras?
2Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3Ya me habéis vituperado diez veces: ¿no os avergonzáis de descomediros delante de mí?
3Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4Sea así que realmente haya yo errado, conmigo se quedará mi yerro.
4Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5Mas si vosotros os engrandeciereis contra mí, y adujereis contra mí mi oprobio,
5Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6Sabed ahora que Dios me ha trastornado, y traído en derredor su red sobre mí.
6Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7He aquí yo clamaré agravio, y no seré oído: daré voces, y no habrá juicio.
7Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8Cercó de vallado mi camino, y no pasaré; y sobre mis veredas puso tinieblas.
8Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9Hame despojado de mi gloria, y quitado la corona de mi cabeza.
9Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10Arruinóme por todos lados, y perezco; y ha hecho pasar mi esperanza como árbol arrancado .
10Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11E hizo inflamar contra mí su furor, y contóme para sí entre sus enemigos.
11Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12Vinieron sus ejércitos á una, y trillaron sobre mí su camino, y asentaron campo en derredor de mi tienda.
12Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13Hizo alejar de mí mis hermanos, y positivamente se extrañaron de mí mis conocidos.
13Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14Mis parientes se detuvieron, y mis conocidos se olvidaron de mí.
14Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15Los moradores de mi casa y mis criadas me tuvieron por extraño: forastero fuí yo en sus ojos.
15Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16Llamé á mi siervo, y no respondió; de mi propia boca le suplicaba.
16Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17Mi aliento vino á ser extraño á mi mujer, aunque por los hijos de mis entrañas le rogaba.
17Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18Aun los muchachos me menospreciaron: en levantándome, hablaban contra mí.
18Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19Todos mis confidentes me aborrecieron; y los que yo amaba, se tornaron contra mí.
19V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20Mi cuero y mi carne se pegaron á mis huesos; y he escapado con la piel de mis dientes.
20K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21Oh vosotros mis amigos, tened compasión de mí, tened compasión de mí; porque la mano de Dios me ha tocado.
21Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22¿Por qué me perseguís como Dios, y no os hartáis de mis carnes?
22Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23¡Quién diese ahora que mis palabras fuesen escritas! ¡quién diese que se escribieran en un libro!
23Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24¡Que con cincel de hierro y con plomo fuesen en piedra esculpidas para siempre!
24Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25Yo sé que mi Redentor vive, y al fin se levantará sobre el polvo:
25Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26Y después de deshecha esta mi piel, aun he de ver en mi carne á Dios;
26A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27Al cual yo tengo de ver por mí, y mis ojos lo verán, y no otro, aunque mis riñones se consuman dentro de mí.
27Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28Mas debierais decir: ¿Por qué lo perseguimos? ya que la raíz del negocio en mí se halla.
28Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29Temed vosotros delante de la espada; porque sobreviene el furor de la espada á causa de las injusticias, para que sepáis que hay un juicio.
29Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.