Йова
Chapter 19
Kulish and Puluj Bible (…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Йова 19

Kulish and Puluj Bible (1905)
Kralice Bible (1613)
1І відказав Йов і рече:
1Tedy odpověděv Job, řekl:
2Докіль мучити мете душу мою й торгати мене словами?
2Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3Вже ж ви й так десять раз соромили мене; чи ж вам не стидно, так тїснити мене?
3Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4Коли я й справдї провинився, то провина моя на менї зостанесь.
4Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5А коли вам так любо, величатись надо мною й докоряти менї осоромленнєм моїм,
5Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6То знайте, що се Бог поверг мене ʼд землї й обвів кругом мене сїть свою.
6Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7Ось, я кричу: кривда! й нїхто не чує; я голошу, а нема суду (справедливого).
7Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8Він перегородив менї путь, і я не маю переходу, й розпростер темноту на стежки мої.
8Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9Зволїк із мене славу мою й зняв вінець із голови моєї.
9Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10Навкруги опустошив мене, й я відходжу; й, неначе деревину, вирвав надїю мою.
10Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11Він запалав проти мене гнївом своїм, і в одно повернув мене з ворогами своїми.
11Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12Полки його притягли купою й справили дорогу собі на мене, та обсїли кругом намет мій.
12Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13Браттє моє оддалив від мене, а знакомі мої цураються мене.
13Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14Рід мій покинув мене, й знакомі мої забули про мене.
14Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15Домівники мої й служебки мої вважають усї за чужого мене; приходнем став я в очах їх.
15Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16Кличу раба мого, — він не озивається; мушу моїми його благати устами.
16Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17Жінка гидує диханнєм моїм, і менї треба вмоляти її згадкою на дїти від тїла мого.
17Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18Ба й малі дїти мене за покидьку вважають: я підведусь, а вони збиткуються надо мною.
18Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19Всї, що до грудї моєї тулились, гордують мною, а ті, кого я любив, проти мене встали.
19V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20Поприсихали кістки до кожі й до тїла мого, зосталась тільки кожа около зубів моїх:
20K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21О, змилосердьтесь, помилуйте мене хоч ви, мої друзї, бо рука Божа побила мене!
21Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22За що й ви ще мене женете, так як Бог, наче б не могли насититись тїлом моїм?
22Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23О, коли б то слова мої написано! в книзї коли б можна їх начертати рильцем залїзним на олові, —
23Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24Про вічні часи на каменї видовбати!
24Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25Я знаю — Відкупитель мій живе, й він у послїдний день підійме з пороху отсю розпадаючуся кожу мою,
25Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26І я в тїлї мойму побачу Бога.
26A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27Я самий вбачу його; мої очі, не очі когось другого, побачать його. Аж ниє серце в грудї моїй!
27Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28Вам про мене сказати б: За що нам гнати його? Як коли б корінь злого знайдено в менї!
28Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29О, бійтесь меча (Божого), бо меч той мстить неправду, й знайте, що є суд Божий!
29Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.