Job
Chapter 11
Reina-Valera 1909
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Job 11

Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1Y RESPONDIÓ Sophar Naamathita, y dijo:
1A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
2¿Las muchas palabras no han de tener respuesta? ¿y el hombre parlero será justificado?
2Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
3¿Harán tus falacias callar á los hombres? ¿y harás escarnio, y no habrá quien te avergüence?
3Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
4Tú dices: Mi conversar es puro, y yo soy limpio delante de tus ojos.
4Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
5Mas ¡oh quién diera que Dios hablara, y abriera sus labios contigo,
5Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
6Y que te declarara los arcanos de la sabiduría, que son de doble valor que la hacienda! Conocerías entonces que Dios te ha castigado menos que tu iniquidad merece.
6Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
7¿Alcanzarás tú el rastro de Dios? ¿llegarás tú á la perfección del Todopoderoso?
7Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
8Es más alto que los cielos: ¿qué harás? Es más profundo que el infierno: ¿cómo lo conocerás?
8Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš?
9Su dimensión es más larga que la tierra, y más ancha que la mar.
9Delší jest míra její než země, a širší než moře.
10Si cortare, ó encerrare, ó juntare, ¿quién podrá contrarrestarle?
10Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
11Porque él conoce á los hombres vanos: ve asimismo la iniquidad, ¿y no hará caso?
11Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
12El hombre vano se hará entendido, aunque nazca como el pollino del asno montés.
12Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
13Si tú apercibieres tu corazón, y extendieres á él tus manos;
13Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
14Si alguna iniquidad hubiere en tu mano, y la echares de ti, y no consintieres que more maldad en tus habitaciones;
14Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
15Entonces levantarás tu rostro limpio de mancha, y serás fuerte y no temerás:
15Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
16Y olvidarás tu trabajo, ó te acordarás de él como de aguas que pasaron:
16Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
17Y en mitad de la siesta se levantará bonanza; resplandecerás, y serás como la mañana:
17K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
18Y confiarás, que habrá esperanza; y cavarás, y dormirás seguro:
18Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
19Y te acostarás, y no habrá quien te espante: y muchos te rogarán.
19A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
20Mas los ojos de los malos se consumirán, y no tendrán refugio; y su esperanza será agonía del alma.
20Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.