Job 32
Reina-Valera 1909Translation
Reina-Valera 1909
Kralice Bible (1613)
1Y CESARON estos tres varones de responder á Job, por cuanto él era justo en sus ojos.
1A když přestali ti tři muži odpovídati Jobovi, proto že se spravedlivý sobě zdál,
2Entonces Eliú hijo de Barachêl, Bucita,, de la familia de Ram, se enojó con furor contra Job: enojóse con furor, por cuanto justificaba su vida más que á Dios.
2Tedy rozpáliv se hněvem Elihu, syn Barachele Buzitského z rodu Syrského, na Joba, rozhněval se, proto že spravedlivější pravil býti duši svou nad Boha.
3Enojóse asimismo con furor contra sus tres amigos, porque no hallaban qué responder, aunque habían condenado á Job.
3Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.
4Y Eliú había esperado á Job en la disputa, porque eran más viejos de días que él.
4Nebo Elihu očekával na Joba a na ně s řečí, proto že starší byli věkem než on.
5Empero viendo Eliú que no había respuesta en la boca de aquellos tres varones, su furor se encendió.
5Ale vida Elihu, že nebylo žádné odpovědi v ústech těch tří mužů, zažhl se v hněvě svém.
6Y respondió Eliú hijo de Barachêl, Bucita, y dijo: Yo soy menor de días, y vosotros viejos; he tenido por tanto miedo, y temido declararos mi opinión.
6I mluvil Elihu syn Barachele Buzitského, řka: Já jsem nejmladší, vy pak jste starci, pročež ostýchaje se, nesměl jsem vám oznámiti zdání svého.
7Yo decía: Los días hablarán, y la muchedumbre de años declarará sabiduría.
7Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.
8Ciertamente espíritu hay en el hombre, é inspiración del Omnipotente los hace que entiendan.
8Ale vidím, že Duch Boží v člověku a nadšení Všemohoucího činí lidi rozumné.
9No los grandes son los sabios, ni los viejos entienden el derecho.
9Slavní ne vždycky jsou moudří, aniž starci vždycky rozumějí soudu.
10Por tanto yo dije: Escuchadme; declararé yo también mi sabiduría.
10A protož pravím: Poslouchejte mne, oznámím i já také zdání své.
11He aquí yo he esperado á vuestras razones, he escuchado vuestros argumentos, en tanto que buscabais palabras.
11Aj, očekával jsem na slova vaše, poslouchal jsem důvodů vašich dotud, dokudž jste vyhledávali řeči,
12Os he pues prestado atención, y he aquí que no hay de vosotros quien redarguya á Job, y responda á sus razones.
12A bedlivě vás soudě, spatřil jsem, že žádného není, kdo by Joba přemohl, není z vás žádného, ješto by odpovídal řečem jeho.
13Porque no digáis: Nosotros hemos hallado sabiduría: lanzólo Dios, no el hombre.
13Ale díte snad: Nalezli jsme moudrost, Bůh silný stihá jej, ne člověk.
14Ahora bien, Job no enderezó á mí sus palabras, ni yo le responderé con vuestras razones.
14Odpovím: Ač Job neobracel proti mně řeči, a však slovy vašimi nebudu jemu odpovídati.
15Espantáronse, no respondieron más: fuéronseles los razonamientos.
15Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.
16Yo pues he esperado, porque no hablaban, antes pararon, y no respondieron más.
16Èekal jsem zajisté, však poněvadž nemluví, ale mlčí, a neodpovídají více,
17Por eso yo también responderé mi parte, también yo declararé mi juicio.
17Odpovím i já také za sebe, oznámím zdání své i já.
18Porque lleno estoy de palabras, y el espíritu de mi vientre me constriñe.
18Nebo pln jsem řečí, těsno ve mně duchu života mého.
19De cierto mi vientre está como el vino que no tiene respiradero, y se rompe como odres nuevos.
19Aj, břicho mé jest jako mest nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se.
20Hablaré pues y respiraré; abriré mis labios, y responderé.
20Mluviti budu, a vydchnu sobě, otevru rty své, a odpovídati budu.
21No haré ahora acepción de personas, ni usaré con hombre de lisonjeros títulos.
21Nebuduť pak šetřiti osoby žádného, a k člověku bez proměňování jména mluviti budu.
22Porque no sé hablar lisonjas: de otra manera en breve mi Hacedor me consuma.
22Nebo neumím jmen proměňovati, nebo tudíž by mne zachvátil stvořitel můj.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.