Job 9
World English BibleTranslation
World English Bible
Kralice Bible (1613)
1Then Job answered,
1Odpověděv pak Job, řekl:
2“Truly I know that it is so, but how can man be just with God?
2I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3If he is pleased to contend with him, he can’t answer him one time in a thousand.
3A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4God is wise in heart, and mighty in strength. Who has hardened himself against him and prospered?
4Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5He removes the mountains, and they don’t know it, when he overturns them in his anger.
5On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6He shakes the earth out of its place. Its pillars tremble.
6On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7He commands the sun and it doesn’t rise, and seals up the stars.
7On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8He alone stretches out the heavens, and treads on the waves of the sea.
8On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9He makes the Bear, Orion, and the Pleiades, and the rooms of the south.
9On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10He does great things past finding out; yes, marvelous things without number.
10On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11Behold, he goes by me, and I don’t see him. He passes on also, but I don’t perceive him.
11Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12Behold, he snatches away. Who can hinder him? Who will ask him, ‘What are you doing?’
12Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13“God will not withdraw his anger. The helpers of Rahab stoop under him.
13Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14How much less will I answer him, and choose my words to argue with him?
14Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15Though I were righteous, yet I wouldn’t answer him. I would make supplication to my judge.
15Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16If I had called, and he had answered me, yet I wouldn’t believe that he listened to my voice.
16Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17For he breaks me with a storm, and multiplies my wounds without cause.
17Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18He will not allow me to catch my breath, but fills me with bitterness.
18Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19If it is a matter of strength, behold, he is mighty! If of justice, ‘Who,’ says he, ‘will summon me?’
19Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20Though I am righteous, my own mouth will condemn me. Though I am blameless, it will prove me perverse.
20Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21I am blameless. I don’t respect myself. I despise my life.
21Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22“It is all the same. Therefore I say he destroys the blameless and the wicked.
22Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23If the scourge kills suddenly, he will mock at the trial of the innocent.
23Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24The earth is given into the hand of the wicked. He covers the faces of its judges. If not he, then who is it?
24Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25“Now my days are swifter than a runner. They flee away. They see no good.
25Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26They have passed away as the swift ships, as the eagle that swoops on the prey.
26Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27If I say, ‘I will forget my complaint, I will put off my sad face, and cheer up,’
27Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28I am afraid of all my sorrows. I know that you will not hold me innocent.
28Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29I will be condemned. Why then do I labor in vain?
29Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30If I wash myself with snow, and cleanse my hands with lye,
30Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31yet you will plunge me in the ditch. My own clothes will abhor me.
31Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32For he is not a man, as I am, that I should answer him, that we should come together in judgment.
32Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33There is no umpire between us, that might lay his hand on us both.
33Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34Let him take his rod away from me. Let his terror not make me afraid;
34Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35then I would speak, and not fear him, for I am not so in myself.
35Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.