Job 9
King James Version with ApocryphaTranslation
King James Version with Apocrypha
Kralice Bible (1613)
1Then Job answered and said,
1Odpověděv pak Job, řekl:
2I know it is so of a truth: but how should man be just with God?
2I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3If he will contend with him, he cannot answer him one of a thousand.
3A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4He is wise in heart, and mighty in strength: who hath hardened himself against him, and hath prospered?
4Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5Which removeth the mountains, and they know not: which overturneth them in his anger.
5On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6Which shaketh the earth out of her place, and the pillars thereof tremble.
6On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7Which commandeth the sun, and it riseth not; and sealeth up the stars.
7On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8Which alone spreadeth out the heavens, and treadeth upon the waves of the sea.
8On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9Which maketh Arcturus, Orion, and Pleiades, and the chambers of the south.
9On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10Which doeth great things past finding out; yea, and wonders without number.
10On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11Lo, he goeth by me, and I see him not: he passeth on also, but I perceive him not.
11Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12Behold, he taketh away, who can hinder him? who will say unto him, What doest thou?
12Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13If God will not withdraw his anger, the proud helpers do stoop under him.
13Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14How much less shall I answer him, and choose out my words to reason with him?
14Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15Whom, though I were righteous, yet would I not answer, but I would make supplication to my judge.
15Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16If I had called, and he had answered me; yet would I not believe that he had hearkened unto my voice.
16Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17For he breaketh me with a tempest, and multiplieth my wounds without cause.
17Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18He will not suffer me to take my breath, but filleth me with bitterness.
18Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19If I speak of strength, lo, he is strong: and if of judgment, who shall set me a time to plead ?
19Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20If I justify myself, mine own mouth shall condemn me: if I say , I am perfect, it shall also prove me perverse.
20Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21Though I were perfect, yet would I not know my soul: I would despise my life.
21Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22This is one thing , therefore I said it , He destroyeth the perfect and the wicked.
22Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23If the scourge slay suddenly, he will laugh at the trial of the innocent.
23Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24The earth is given into the hand of the wicked: he covereth the faces of the judges thereof; if not, where, and who is he?
24Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25Now my days are swifter than a post: they flee away, they see no good.
25Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26They are passed away as the swift ships: as the eagle that hasteth to the prey.
26Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27If I say, I will forget my complaint, I will leave off my heaviness, and comfort myself:
27Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28I am afraid of all my sorrows, I know that thou wilt not hold me innocent.
28Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29If I be wicked, why then labour I in vain?
29Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30If I wash myself with snow water, and make my hands never so clean;
30Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31Yet shalt thou plunge me in the ditch, and mine own clothes shall abhor me.
31Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32For he is not a man, as I am, that I should answer him, and we should come together in judgment.
32Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33Neither is there any daysman betwixt us, that might lay his hand upon us both.
33Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34Let him take his rod away from me, and let not his fear terrify me:
34Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35Then would I speak, and not fear him; but it is not so with me.
35Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.