Job 23

Louis Segond 1910

Kralice Bible (1613)

1Job prit la parole et dit:

1Tedy odpověděl Job a řekl:

2Maintenant encore ma plainte est une révolte, Mais la souffrance étouffe mes soupirs.

2Což vždy předce naříkání mé za zpouru jmíno bude, ješto bída má těžší jest nežli lkání mé?

3Oh! Si je savais où le trouver, Si je pouvais arriver jusqu’à son trône,

3Ó bych věděl, kde ho najíti, šel bych až k trůnu jeho.

4Je plaiderais ma cause devant lui, Je remplirais ma bouche d’arguments,

4Pořádně bych před ním vedl při, a ústa svá naplnil bych důvody.

5Je connaîtrais ce qu’il peut avoir à répondre, Je verrais ce qu’il peut avoir à me dire.

5Zvěděl bych, jakými slovy by mně odpověděl, a porozuměl bych, co by mi řekl.

6Emploierait-il toute sa force à me combattre? Ne daignerait-il pas au moins m’écouter?

6Zdaliž by podlé veliké síly své rozepři vedl se mnou? Nikoli, nýbrž on sám dal by mi sílu.

7Ce serait un homme droit qui plaiderait avec lui, Et je serais pour toujours absous par mon juge.

7Tuť by upřímý hádati se mohl s ním, a byl bych osvobozen všelijak od soudce svého.

8Mais, si je vais à l’orient, il n’y est pas; Si je vais à l’occident, je ne le trouve pas;

8Ale aj, půjdu-li upřímo dále, tam ho není; pakli nazpět, nepostihnu ho.

9Est-il occupé au nord, je ne puis le voir; Se cache-t-il au midi, je ne puis le découvrir.

9By i čím zaměstknán byl na levo, předce ho nespatřím; zastře-li se na pravo, ovšem ho neuzřím.

10Il sait néanmoins quelle voie j’ai suivie; Et, s’il m’éprouvait, je sortirais pur comme l’or.

10Nebo on zná cestu, kteráž jest při mně; bude-li mne zkušovati, jako zlato se ukáži.

11Mon pied s’est attaché à ses pas; J’ai gardé sa voie, et je ne m’en suis point détourné.

11Šlepějí zajisté jeho přídržela se noha má, cesty jeho šetřil jsem, abych se s ní neuchyloval.

12Je n’ai pas abandonné les commandements de ses lèvres; J’ai fait plier ma volonté aux paroles de sa bouche.

12Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

13Mais sa résolution est arrêtée; qui s’y opposera? Ce que son âme désire, il l’exécute.

13On pak jestliže při čem stojí, kdo jej odvrátí? Ano duše jeho čehož jen žádá, toho hned dovodí.

14Il accomplira donc ses desseins à mon égard, Et il en concevra bien d’autres encore.

14A vykoná uložení své o mně; nebo takových příkladů mnoho jest při něm.

15Voilà pourquoi sa présence m’épouvante; Quand j’y pense, j’ai peur de lui.

15Pročež před tváří jeho děsím se; když to rozvažuji, lekám se ho.

16Dieu a brisé mon courage, Le Tout-Puissant m’a rempli d’effroi.

16Bůh zajisté zemdlil srdce mé, a Všemohoucí předěsil mne,

17Car ce ne sont pas les ténèbres qui m’anéantissent, Ce n’est pas l’obscurité dont je suis couvert.

17Tak že sotva jsem nezahynul v těch temnostech; nebo před tváří mou nezakryl mrákoty.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.