Job 36
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Élihu continua et dit:
1Zatím přidal Elihu, a řekl:
2Attends un peu, et je vais poursuivre, Car j’ai des paroles encore pour la cause de Dieu.
2Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3Je prendrai mes raisons de haut, Et je prouverai la justice de mon créateur.
3Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4Sois-en sûr, mes discours ne sont pas des mensonges, Mes sentiments devant toi sont sincères.
4V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5Dieu est puissant, mais il ne rejette personne; Il est puissant par la force de son intelligence.
5Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6Il ne laisse pas vivre le méchant, Et il fait droit aux malheureux.
6Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7Il ne détourne pas les yeux de dessus les justes, Il les place sur le trône avec les rois, Il les y fait asseoir pour toujours, afin qu’ils soient élevés.
7Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8Viennent-ils à tomber dans les chaînes, Sont-ils pris dans les liens de l’adversité,
8Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9Il leur dénonce leurs œuvres, Leurs transgressions, leur orgueil;
9Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10Il les avertit pour leur instruction, Il les exhorte à se détourner de l’iniquité.
10A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11S’ils écoutent et se soumettent, Ils achèvent leurs jours dans le bonheur, Leurs années dans la joie.
11Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12S’ils n’écoutent pas, ils périssent par le glaive, Ils expirent dans leur aveuglement.
12Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13Les impies se livrent à la colère, Ils ne crient pas à Dieu quand il les enchaîne;
13Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14Ils perdent la vie dans leur jeunesse, Ils meurent comme les débauchés.
14Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15Mais Dieu sauve le malheureux dans sa misère, Et c’est par la souffrance qu’il l’avertit.
15Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16Il te retirera aussi de la détresse, Pour te mettre au large, en pleine liberté, Et ta table sera chargée de mets succulents.
16A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17Mais si tu défends ta cause comme un impie, Le châtiment est inséparable de ta cause.
17Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18Que l’irritation ne t’entraîne pas à la moquerie, Et que la grandeur de la rançon ne te fasse pas dévier!
18Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19Tes cris suffiraient-ils pour te sortir d’angoisse, Et même toutes les forces que tu pourrais déployer?
19Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20Ne soupire pas après la nuit, Qui enlève les peuples de leur place.
20Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21Garde-toi de te livrer au mal, Car la souffrance t’y dispose.
21Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22Dieu est grand par sa puissance; Qui saurait enseigner comme lui?
22Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23Qui lui prescrit ses voies? Qui ose dire: Tu fais mal?
23Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost?
24Souviens-toi d’exalter ses œuvres, Que célèbrent tous les hommes.
24Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25Tout homme les contemple, Chacun les voit de loin.
25Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26Dieu est grand, mais sa grandeur nous échappe, Le nombre de ses années est impénétrable.
26Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27Il attire à lui les gouttes d’eau, Il les réduit en vapeur et forme la pluie;
27On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28Les nuages la laissent couler, Ils la répandent sur la foule des hommes.
28Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29Et qui comprendra le déchirement de la nuée, Le fracas de sa tente?
29(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30Voici, il étend autour de lui sa lumière, Et il se cache jusque dans les profondeurs de la mer.
30Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31Par ces moyens il juge les peuples, Et il donne la nourriture avec abondance.
31Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32Il prend la lumière dans sa main, Il la dirige sur ses adversaires.
32Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33Il s’annonce par un grondement; Les troupeaux pressentent son approche.
33Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
no verse 34 in this text
34Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.