Job 5
Louis Segond 1910Translation
Louis Segond 1910
Kralice Bible (1613)
1Crie maintenant! Qui te répondra? Auquel des saints t’adresseras-tu?
1Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš?
2L’insensé périt dans sa colère, Le fou meurt dans ses emportements.
2Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost.
3J’ai vu l’insensé prendre racine; Puis soudain j’ai maudit sa demeure.
3Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka:
4Plus de prospérité pour ses fils; Ils sont foulés à la porte, et personne qui les délivre!
4Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.
5Sa moisson est dévorée par des affamés, Qui viennent l’enlever jusque dans les épines, Et ses biens sont engloutis par des hommes altérés.
5Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových.
6Le malheur ne sort pas de la poussière, Et la souffrance ne germe pas du sol;
6Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída.
7L’homme naît pour souffrir, Comme l’étincelle pour voler.
7Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají.
8Pour moi, j’aurais recours à Dieu, Et c’est à Dieu que j’exposerais ma cause.
8Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou,
9Il fait des choses grandes et insondables, Des merveilles sans nombre;
9Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není,
10Il répand la pluie sur la terre, Et envoie l’eau sur les campagnes;
10Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole,
11Il relève les humbles, Et délivre les affligés;
11Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením,
12Il anéantit les projets des hommes rusés, Et leurs mains ne peuvent les accomplir;
12Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho,
13Il prend les sages dans leur propre ruse, Et les desseins des hommes artificieux sont renversés:
13Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá.
14Ils rencontrent les ténèbres au milieu du jour, Ils tâtonnent en plein midi comme dans la nuit.
14Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni.
15Ainsi Dieu protège le faible contre leurs menaces, Et le sauve de la main des puissants;
15Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka.
16Et l’espérance soutient le malheureux, Mais l’iniquité ferme la bouche.
16Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá.
17Heureux l’homme que Dieu châtie! Ne méprise pas la correction du Tout-Puissant.
17Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej.
18Il fait la plaie, et il la bande; Il blesse, et sa main guérit.
18Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí.
19Six fois il te délivrera de l’angoisse, Et sept fois le mal ne t’atteindra pas.
19Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé.
20Il te sauvera de la mort pendant la famine, Et des coups du glaive pendant la guerre.
20V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče.
21Tu seras à l’abri du fléau de la langue, Tu seras sans crainte quand viendra la dévastation.
21Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla.
22Tu te riras de la dévastation comme de la famine, Et tu n’auras pas à redouter les bêtes de la terre;
22Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské.
23Car tu feras alliance avec les pierres des champs, Et les bêtes de la terre seront en paix avec toi.
23Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě.
24Tu jouiras du bonheur sous ta tente, Tu retrouveras tes troupeaux au complet,
24A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš.
25Tu verras ta postérité s’accroître, Et tes rejetons se multiplier comme l’herbe des champs.
25Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská.
26Tu entreras au sépulcre dans la vieillesse, Comme on emporte une gerbe en son temps.
26Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým.
27Voilà ce que nous avons reconnu, voilà ce qui est; A toi d’entendre et de mettre à profit.
27Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.