Јов 28
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Да, сребро има жице, и злато има место где се топи.
1Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2Гвожђе се вади из праха, и из камена се топи бронза.
2Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3Мраку поставља међу, и све истражује човек до краја, и камење у тами и у сену смртном.
3Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4Река навре с места свог да јој нико не може приступити; али се одбије и одлази трудом човечјим.
4Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5Из земље излази хлеб, и под њом је друго, као огањ.
5Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6У камену је њеном место сафиру, а онде је прах златни.
6V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7Те стазе не зна птица, нити је виде око крагујево;
7K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8Не угази је младо зверје, нити њом прође лав.
8Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9На кремен диже руку своју; превраћа горе из дна.
9K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10Из стене изводи потоке, и свашта драгоцено види Му око.
10Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11Уставља реке да не теку, и шта је сакривено износи на видело.
11Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12Али мудрост где се налази? И где је место разуму?
12Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13Не зна јој човек цене, нити се находи у земљи живих.
13Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14Бездана вели: Није у мени; и море вели: Није код мене.
14Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15Не може се дати чисто злато за њу, нити се сребро измерити у промену за њу.
15Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16Не може се ценити златом офирским, ни драгим онихом ни сафиром.
16Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17Не може се наједначити с њом ни злато ни кристал, нити се може променити за закладе златне.
17Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18Од корала и бисера нема спомена, јер је вредност мудрости већа него драгом камењу.
18Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19Не може се с њом изједначити топаз етиопски, нити се може ценити чистим златом.
19Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20Откуда, дакле, долази мудрост? И где је место разуму?
20Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21Сакривена је од очију сваког живог, и од птица небеских заклоњена.
21Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22Погибао и смрт говоре: Ушима својим чусмо славу њену.
22Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23Бог зна пут њен, и познаје место њено.
23Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24Јер гледа до крајева земаљских и види све што је под свим небом.
24Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25Кад даваше ветру тежину, и мераше воду мером,
25Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26Кад постављаше закон дажду и пут муњи громовној.
26On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27Још је онда виде и огласи је, уреди је и претражи је.
27Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28А човеку рече: Гле, страх је Божји мудрост, и уклањати се ода зла јесте разум.
28Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.