Приче Соломунове 16
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Човек спрема срце, али је од Господа шта ће језик говорити.
1Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2Човеку се сви путеви његови чине чисти, али Господ испитује духове.
2Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3Остави на Господа дела своја, и биће тврде намере твоје.
3Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4Господ је створио све сам за се, и безбожника за зли дан.
4Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5Мрзак је Господу ко је год поноситог срца, и неће остати без кара ако ће и друге узети у помоћ.
5Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6Милошћу и истином очишћа се безакоње, и страхом Господњим уклања се човек ода зла.
6Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7Кад су чији путеви мили Господу, мири с њим и непријатеље његове.
7Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8Боље је мало с правдом него много доходака с неправдом.
8Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9Срце човечије измишља себи пут, али Господ управља кораке његове.
9Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10Пророштво је на уснама царевим, у суду неће погрешити уста његова.
10Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11Мерила и потези прави од Господа су, и све камење у тобоцу његово је дело.
11Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12Гадно је царевима чинити неправду, јер се правдом утврђује престо.
12Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13Миле су царевима усне праведне, и они љубе оног који говори право.
13Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14Гнев је царев гласник, али мудар човек ублажиће га.
14Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15У веселу је лицу царевом живот, и љубав је његова као облак с позним даждем.
15V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16Колико је боље тећи мудрост него злато! И тећи разум колико је лепше него сребро!
16Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17Пут је праведних уклањање ода зла; чува душу своју ко пази на пут свој.
17Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18Охолост долази пред погибао, и поносит дух пред пропаст.
18Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19Боље је бити понизног духа с кроткима него делити плен с охолима.
19Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20Ко пази на реч, налази добро, и ко се узда у Господа, благо њему.
20Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21Ко је мудрог срца, зове се разуман, а сласт на уснама умножава науку.
21Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22Извор је животу разум онима који га имају, а наука безумних безумље је.
22Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23Срце мудрога разумно управља устима његовим, и додаје науку уснама његовим.
23Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24Љубазне су речи саће меда, сласт души и здравље костима.
24Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25Неки се пут чини човеку прав, а крај му је пут к смрти.
25Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26Ко се труди себи се труди, јер га нагоне уста његова.
26Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27Човек неваљао копа зло, и на уснама му је као огањ који пали.
27Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28Опак човек замеће свађу, и опадач раставља главне пријатеље.
28Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29Насилник мами друга свог и заводи га на пут који није добар;
29Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30Намигује очима, кад мисли наопако; кад миче уснама, чини зло.
30Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31Седа је коса славна круна, налази се на путу праведном.
31Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32Бољи је спор на гнев него јунак, и господар од свог срца бољи је него онај који узме град.
32Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33Ждреб се баца у крило, али је од Господа све што излази.
33Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.