Приче Соломунове 17
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Бољи је залогај сувог хлеба с миром него кућа пуна поклане стоке са свађом.
1Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2Разуман слуга биће господар над сином срамотним и с браћом ће делити наследство.
2Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3Топионица је за сребро и пећ за злато, а срца искушава Господ.
3Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4Зао човек пази на усне зле, а лажљивац слуша језик пакостан.
4Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5Ко се руга сиромаху, срамоти Створитеља његовог; ко се радује несрећи, неће остати без кара.
5Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6Венац су старцима унуци, а слава синовима оци њихови.
6Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7Не приличи безумном висока беседа, а камоли кнезу лажљива беседа.
7Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8Поклон је драги камен ономе који га прима, куда се год окрене напредује.
8Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9Ко покрива преступ, тражи љубав; а ко понавља ствар, раставља главне пријатеље.
9Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10Укор тишти разумног већма него лудог сто удараца.
10Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11Зао човек тражи само одмет, али ће се љут гласник послати на њ.
11Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12Боље је да човека срете медведица којој су отети медведићи, него безумник у свом безумљу.
12Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13Ко враћа зло за добро, неће се зло одмаћи од куће његове.
13Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14Ко почне свађу, отвори уставу води; зато пре него се заметне, прођи се распре.
14Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15Ко оправда кривога и ко осуди правога, обојица су гад Господу.
15Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16На шта је благо безумном у руци кад нема разума да прибави мудрост?
16K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17У свако доба љуби пријатељ, и брат постаје у невољи.
17Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18Човек безуман даје руку и јамчи се за пријатеља свог.
18Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19Ко милује свађу, милује грех; ко подиже увис врата своја, тражи погибао.
19Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20Ко је опаког срца, неће наћи добра; и ко дволичи језиком, пашће у зло.
20Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21Ко роди безумна, на жалост му је, нити ће се радовати отац лудога.
21Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22Срце весело помаже као лек, а дух жалостан суши кости.
22Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23Безбожник прима поклон из недара да преврати путеве правди.
23Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24Разумном је на лицу мудрост, а очи безумнику врљају накрај земље.
24Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25Жалост је оцу свом син безуман, и јад родитељци својој.
25K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26Није добро глобити праведника, ни да кнезови бију кога што је радио право.
26Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27Устеже речи своје човек који зна, и тиха је духа човек разуман.
27Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28И безуман кад ћути, мисли се да је мудар, и разуман, кад стискује усне своје.
28Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.