Приче Соломунове 15
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Одговор благ утишава гнев, а реч прека подиже срдњу.
1Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2Језик мудрих људи украшава знање, а уста безумних просипају безумље.
2Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3Очи су Господње на сваком месту гледајући зле и добре.
3Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4Здрав је језик дрво животно, а опачина с њега кршење од ветра.
4Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5Луд се руга наставом оца свог; а ко прима укор бива паметан.
5Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6У кући праведниковој има много блага; а у дохотку је безбожниковом расап.
6V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7Усне мудрих људи сеју знање, а срце безумничко не чини тако.
7Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8Жртва је безбожничка гад Господу, а молитва праведних угодна Му је.
8Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9Гад је Господу пут безбожников; а ко иде за правдом, њега љуби.
9Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10Карање је зло ономе ко оставља пут; који мрзи на укор, умреће.
10Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
11Пакао је и погибао пред Господом, а камоли срца синова човечијих.
11Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
12Подсмевач не љуби оног ко га кори, нити иде к мудрима.
12Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13Весело срце весели лице, а жалост у срцу обара дух.
13Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14Срце разумно тражи знање, а уста безумних људи наслађују се безумљем.
14Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15Сви су дани невољникови зли; а ко је веселог срца, на гозби је једнако.
15Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16Боље је мало са страхом Господњим него велико благо с немиром.
16Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17Боље је јело од зеља где је љубав него од вола угојена где је мржња.
17Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18Човек гневљив замеће распру; а ко је спор на гнев, утишава свађу.
18Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19Пут је лењога као ограда од трња, а стаза је праведних насута.
19Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20Мудар је син радост оцу, а човек безуман презире матер своју.
20Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21Безумље је радост безумнику, а разуман човек ходи право.
21Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22Намере се расипају кад нема савета, а тврдо стоје где је много саветника.
22Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23Радује се човек одговором уста својих, и реч у време како је добра!
23Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
24Пут к животу иде горе разумноме да се сачува од пакла одоздо.
24Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
25Господ раскопава кућу поноситима, а међу удовици утврђује.
25Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26Мрске су Господу мисли зле, а беседе чистих миле су.
26Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27Лакомац затире своју кућу, а ко мрзи на поклоне жив ће бити.
27Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28Срце праведниково премишља шта ће говорити, а уста безбожничка ригају зло.
28Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29Далеко је Господ од безбожних, а молитву праведних чује.
29Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30Вид очни весели срце, добар глас гоји кости.
30To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31Ухо које слуша карање животно наставаће међу мудрима.
31Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32Ко одбацује наставу, не мари за душу своју; а ко слуша карање, бива разуман.
32Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33Страх је Господњи настава к мудрости, и пре славе иде смерност.
33Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.