Приче Соломунове 8
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Не виче ли мудрост? И разум не пушта ли глас свој?
1Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2Наврх висина, на путу, на распутицама стоји,
2Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3Код врата, на уласку у град, где се отварају врата, виче:
3U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4Вас вичем, о људи, и глас свој обраћам к синовима људским.
4Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5Научите се луди мудрости, и безумни оразумите се.
5Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6Слушајте, јер ћу говорити велике ствари, и усне моје отварајући се казиваће шта је право.
6Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7Јер уста моја говоре истину, и мрска је уснама мојим безбожност.
7Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8Праве су све речи уста мојих, ништа нема у њима криво ни изопачено.
8Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
9Све су обичне разумном и праве су онима који налазе знање.
9Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10Примите наставу моју, а не сребро, и знање радије него најбоље злато.
10Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
11Јер је боља мудрост од драгог камења, и шта је год најмилијих ствари не могу се изједначити с њом.
11Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12Ја мудрост боравим с разборитошћу, и разумно знање налазим.
12Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
13Страх је Господњи мржња на зло; ја мрзим на поноситост и на охолост и на зли пут и на уста опака.
13Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14Мој је савет и шта год јесте; ја сам разум и моја је сила.
14Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
15Мном цареви царују, и владаоци постављају правду.
15Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16Мном владају кнезови и поглавари и све судије земаљске.
16Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17Ја љубим оне који мене љубе, и који ме добро траже налазе ме.
17Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18У мене је богатство и слава, постојано добро и правда.
18Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19Плод је мој бољи од злата и од најбољег злата, и добитак је мој бољи и од најбољег сребра.
19Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
20Путем праведним ходим, посред стаза правице,
20Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21Да онима који ме љубе дам оно што јесте, и ризнице њихове да напуним.
21Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
22Господ ме је имао у почетку пута свог, пре дела својих, пре сваког времена.
22Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
23Пре векова постављена сам, пре почетка, пре постања земље.
23Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24Кад још не беше бездана, родила сам се, кад још не беше извора обилатих водом.
24Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
25Пре него се горе основаше, пре хумова ја сам се родила;
25Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
26Још не беше начинио земље ни поља ни почетка праху васиљенском;
26Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27Кад је уређивао небеса, онде бејах; кад је размеравао круг над безданом.
27Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
28Кад је утврђивао облаке горе и крепио изворе бездану;
28Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29Кад је постављао мору међу и водама да не преступају заповести Његове, кад је постављао темеље земљи;
29Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30Тада бејах код Њега храњеница, бејах Му милина сваки дан, и весељах се пред Њим свагда;
30Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31Весељах се на васиљени Његовој, и милина ми је са синовима људским.
31Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32Тако, дакле, синови, послушајте ме, јер благо онима који се држе путева мојих.
32A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
33Слушајте наставу, и будите мудри, и немојте је одбацити.
33Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34Благо човеку који ме слуша стражећи на вратима мојим сваки дан и чувајући прагове врата мојих.
34Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35Јер ко мене налази, налази живот и добија љубав од Господа.
35Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36А ко о мене греши, чини криво души својој; сви који мрзе на ме, љубе смрт.
36Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.