Proverbiorum 8
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Numquid non sapientia clamitat, et prudentia dat vocem suam?
1Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2In summis excelsisque verticibus supra viam, in mediis semitis stans,
2Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3juxta portas civitatis, in ipsis foribus loquitur, dicens:
3U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4O viri, ad vos clamito, et vox mea ad filios hominum.
4Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5Intelligite, parvuli, astutiam, et insipientes, animadvertite.
5Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6Audite, quoniam de rebus magnis locutura sum, et aperientur labia mea ut recta prædicent.
6Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7Veritatem meditabitur guttur meum, et labia mea detestabuntur impium.
7Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8Justi sunt omnes sermones mei: non est in eis pravum quid, neque perversum;
8Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
9recti sunt intelligentibus, et æqui invenientibus scientiam.
9Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10Accipite disciplinam meam, et non pecuniam; doctrinam magis quam aurum eligite:
10Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
11melior est enim sapientia cunctis pretiosissimis, et omne desiderabile ei non potest comparari.]
11Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12[Ego sapientia, habito in consilio, et eruditis intersum cogitationibus.
12Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
13Timor Domini odit malum: arrogantiam, et superbiam, et viam pravam, et os bilingue, detestor.
13Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14Meum est consilium et æquitas; mea est prudentia, mea est fortitudo.
14Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
15Per me reges regnant, et legum conditores justa decernunt;
15Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16per me principes imperant, et potentes decernunt justitiam.
16Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17Ego diligentes me diligo, et qui mane vigilant ad me, invenient me.
17Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18Mecum sunt divitiæ et gloria, opes superbæ et justitia.
18Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19Melior est enim fructus meus auro et lapide pretioso, et genimina me argento electo.
19Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
20In viis justitiæ ambulo, in medio semitarum judicii:
20Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21ut ditem diligentes me, et thesauros eorum repleam.]
21Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
22[Dominus possedit me in initio viarum suarum antequam quidquam faceret a principio.
22Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
23Ab æterno ordinata sum, et ex antiquis antequam terra fieret.
23Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24Nondum erant abyssi, et ego jam concepta eram: necdum fontes aquarum eruperant,
24Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
25necdum montes gravi mole constiterant: ante colles ego parturiebar.
25Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
26Adhuc terram non fecerat, et flumina, et cardines orbis terræ.
26Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27Quando præparabat cælos, aderam; quando certa lege et gyro vallabat abyssos;
27Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
28quando æthera firmabat sursum, et librabat fontes aquarum;
28Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29quando circumdabat mari terminum suum, et legem ponebat aquis, ne transirent fines suos; quando appendebat fundamenta terræ:
29Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30cum eo eram, cuncta componens. Et delectabar per singulos dies, ludens coram eo omni tempore,
30Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31ludens in orbe terrarum; et deliciæ meæ esse cum filiis hominum.
31Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32Nunc ergo, filii, audite me: beati qui custodiunt vias meas.
32A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
33Audite disciplinam, et estote sapientes, et nolite abjicere eam.
33Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34Beatus homo qui audit me, et qui vigilat ad fores meas quotidie, et observat ad postes ostii mei.
34Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35Qui me invenerit, inveniet vitam, et hauriet salutem a Domino.
35Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36Qui autem in me peccaverit, lædet animam suam; omnes qui me oderunt diligunt mortem.]
36Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.