Proverbiorum 22
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Melius est nomen bonum quam divitiæ multæ; super argentum et aurum gratia bona.
1Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
2Dives et pauper obviaverunt sibi: utriusque operator est Dominus.
2Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
3Callidus vidit malum, et abscondit se; innocens pertransiit, et afflictus est damno.
3Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
4Finis modestiæ timor Domini, divitiæ, et gloria, et vita.
4Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
5Arma et gladii in via perversi; custos autem animæ suæ longe recedit ab eis.
5Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
6Proverbium est: adolescens juxta viam suam; etiam cum senuerit, non recedet ab ea.
6Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7Dives pauperibus imperat, et qui accipit mutuum servus est fœnerantis.
7Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
8Qui seminat iniquitatem metet mala, et virga iræ suæ consummabitur.
8Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
9Qui pronus est ad misericordiam benedicetur: de panibus enim suis dedit pauperi. Victoriam et honorem acquiret qui dat munera; animam autem aufert accipientium.
9Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10Ejice derisorem, et exibit cum eo jurgium, cessabuntque causæ et contumeliæ.
10Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11Qui diligit cordis munditiam, propter gratiam labiorum suorum habebit amicum regem.
11Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12Oculi Domini custodiunt scientiam, et supplantantur verba iniqui.
12Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13Dicit piger: Leo est foris; in medio platearum occidendus sum.
13Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14Fovea profunda os alienæ: cui iratus est Dominus, incidet in eam.
14Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15Stultitia colligata est in corde pueri, et virga disciplinæ fugabit eam.
15Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16Qui calumniatur pauperem ut augeat divitias suas, dabit ipse ditiori, et egebit.]
16Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17[Inclina aurem tuam, et audi verba sapientium: appone autem cor ad doctrinam meam,
17Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18quæ pulchra erit tibi cum servaveris eam in ventre tuo, et redundabit in labiis tuis:
18Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19ut sit in Domino fiducia tua, unde et ostendi eam tibi hodie.
19Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20Ecce descripsi eam tibi tripliciter, in cogitationibus et scientia:
20Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21ut ostenderem tibi firmitatem et eloquia veritatis, respondere ex his illis qui miserunt te.
21Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22Non facias violentiam pauperi quia pauper est, neque conteras egenum in porta:
22Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
23quia judicabit Dominus causam ejus, et configet eos qui confixerunt animam ejus.
23Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
24Noli esse amicus homini iracundo, neque ambules cum viro furioso:
24Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
25ne forte discas semitas ejus, et sumas scandalum animæ tuæ.
25Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
26Noli esse cum his qui defigunt manus suas, et qui vades se offerunt pro debitis:
26Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
27si enim non habes unde restituas, quid causæ est ut tollat operimentum de cubili tuo?
27Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
28Ne transgrediaris terminos antiquos, quos posuerunt patres tui.
28Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
29Vidisti virum velocem in opere suo? coram regibus stabit, nec erit ante ignobiles.]
29Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.