Proverbiorum 14
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Sapiens mulier ædificat domum suam; insipiens exstructam quoque manibus destruet.
1Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2Ambulans recto itinere, et timens Deum, despicitur ab eo qui infami graditur via.
2Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3In ore stulti virga superbiæ; labia autem sapientium custodiunt eos.
3V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4Ubi non sunt boves, præsepe vacuum est; ubi autem plurimæ segetes, ibi manifesta est fortitudo bovis.
4Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5Testis fidelis non mentitur; profert autem mendacium dolosus testis.
5Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6Quærit derisor sapientiam, et non invenit; doctrina prudentium facilis.
6Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7Vade contra virum stultum, et nescit labia prudentiæ.
7Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8Sapientia callidi est intelligere viam suam, et imprudentia stultorum errans.
8Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9Stultus illudet peccatum, et inter justos morabitur gratia.
9Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10Cor quod novit amaritudinem animæ suæ, in gaudio ejus non miscebitur extraneus.
10Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11Domus impiorum delebitur: tabernacula vero justorum germinabunt.
11Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12Est via quæ videtur homini justa, novissima autem ejus deducunt ad mortem.
12Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13Risus dolore miscebitur, et extrema gaudii luctus occupat.
13Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14Viis suis replebitur stultus, et super eum erit vir bonus.]
14Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15[Innocens credit omni verbo; astutus considerat gressus suos. Filio doloso nihil erit boni; servo autem sapienti prosperi erunt actus, et dirigetur via ejus.
15Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16Sapiens timet, et declinat a malo; stultus transilit, et confidit.
16Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17Impatiens operabitur stultitiam, et vir versutus odiosus est.
17Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18Possidebunt parvuli stultitiam, et exspectabunt astuti scientiam.
18Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19Jacebunt mali ante bonos, et impii ante portas justorum.
19Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20Etiam proximo suo pauper odiosus erit: amici vero divitum multi.
20Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21Qui despicit proximum suum peccat; qui autem miseretur pauperis beatus erit. Qui credit in Domino misericordiam diligit.
21Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22Errant qui operantur malum; misericordia et veritas præparant bona.
22Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23In omni opere erit abundantia; ubi autem verba sunt plurima, ibi frequenter egestas.
23Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24Corona sapientium divitiæ eorum; fatuitas stultorum imprudentia.
24Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25Liberat animas testis fidelis, et profert mendacia versipellis.]
25Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26[In timore Domini fiducia fortitudinis, et filiis ejus erit spes.
26V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27Timor Domini fons vitæ, ut declinent a ruina mortis.
27Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28In multitudine populi dignitas regis, et in paucitate plebis ignominia principis.
28Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29Qui patiens est multa gubernatur prudentia; qui autem impatiens est exaltat stultitiam suam.
29Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30Vita carnium sanitas cordis; putredo ossium invidia.
30Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31Qui calumniatur egentem exprobrat factori ejus; honorat autem eum qui miseretur pauperis.
31Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32In malitia sua expelletur impius: sperat autem justus in morte sua.
32Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33In corde prudentis requiescit sapientia, et indoctos quosque erudiet.
33V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34Justitia elevat gentem; miseros autem facit populos peccatum.
34Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35Acceptus est regi minister intelligens; iracundiam ejus inutilis sustinebit.]
35Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.