Sprüche 14
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Durch weise Weiber wird das Haus erbaut; eine Närrin aber zerbricht's mit ihrem Tun.
1Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2Wer den HERRN fürchtet, der wandelt auf rechter Bahn; wer ihn aber verachtet, der geht auf Abwegen.
2Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3Narren reden tyrannisch; aber die Weisen bewahren ihren Mund.
3V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4Wo nicht Ochsen sind, da ist die Krippe rein; aber wo der Ochse geschäftig ist, da ist viel Einkommen.
4Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5Ein treuer Zeuge lügt nicht; aber ein Falscher Zeuge redet frech Lügen.
5Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6Der Spötter sucht Weisheit, und findet sie nicht; aber dem Verständigen ist die Erkenntnis leicht.
6Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7Gehe von dem Narren; denn du lernst nichts von ihm.
7Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8Das ist des Klugen Weisheit, daß er auf seinen Weg merkt; aber der Narren Torheit ist eitel Trug.
8Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9Die Narren treiben das Gespött mit der Sünde; aber die Frommen haben Lust an den Frommen.
9Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10Das Herz kennt sein eigen Leid, und in seine Freude kann sich kein Fremder mengen.
10Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11Das Haus der Gottlosen wird vertilgt; aber die Hütte der Frommen wird grünen.
11Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12Es gefällt manchem ein Weg wohl; aber endlich bringt er ihn zum Tode.
12Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13Auch beim Lachen kann das Herz trauern, und nach der Freude kommt Leid.
13Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14Einem losen Menschen wird's gehen wie er handelt; aber ein Frommer wird über ihn sein.
14Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15Ein Unverständiger glaubt alles; aber ein Kluger merkt auf seinen Gang.
15Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16Ein Weiser fürchtet sich und meidet das Arge; ein Narr aber fährt trotzig hindurch.
16Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17Ein Ungeduldiger handelt töricht; aber ein Bedächtiger haßt es.
17Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18Die Unverständigen erben Narrheit; aber es ist der Klugen Krone, vorsichtig handeln.
18Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19Die Bösen müssen sich bücken vor dem Guten und die Gottlosen in den Toren des Gerechten.
19Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20Einen Armen hassen auch seine Nächsten; aber die Reichen haben viele Freunde.
20Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21Der Sünder verachtet seinen Nächsten; aber wohl dem, der sich der Elenden erbarmt!
21Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22Die mit bösen Ränken umgehen, werden fehlgehen; die aber Gutes denken, denen wird Treue und Güte widerfahren.
22Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23Wo man arbeitet, da ist genug; wo man aber mit Worten umgeht, da ist Mangel.
23Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24Den Weisen ist ihr Reichtum eine Krone; aber die Torheit der Narren bleibt Torheit.
24Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25Ein treuer Zeuge errettet das Leben; aber ein falscher Zeuge betrügt.
25Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26Wer den HERRN fürchtet, der hat eine sichere Festung, und seine Kinder werden auch beschirmt.
26V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27Die Furcht des HERRN ist eine Quelle des Lebens, daß man meide die Stricke des Todes.
27Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28Wo ein König viel Volks hat, das ist seine Herrlichkeit; wo aber wenig Volks ist, das macht einen Herrn blöde.
28Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29Wer geduldig ist, der ist weise; wer aber ungeduldig ist, der offenbart seine Torheit.
29Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30Ein gütiges Herz ist des Leibes Leben; aber Neid ist Eiter in den Gebeinen.
30Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31Wer dem Geringen Gewalt tut, der lästert desselben Schöpfer; aber wer sich des Armen erbarmt, der ehrt Gott.
31Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32Der Gottlose besteht nicht in seinem Unglück; aber der Gerechte ist auch in seinem Tod getrost.
32Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33Im Herzen des Verständigen ruht Weisheit, und wird offenbar unter den Narren.
33V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34Gerechtigkeit erhöhet ein Volk; aber die Sünde ist der Leute Verderben.
34Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35Ein kluger Knecht gefällt dem König wohl; aber einem schändlichen Knecht ist er feind.
35Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.