Sprüche 7
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Mein Kind, behalte meine Rede und verbirg meine Gebote bei dir.
1Synu můj, ostříhej řečí mých, a přikázaní má schovej u sebe.
2Behalte meine Gebote, so wirst du leben, und mein Gesetz wie deinen Augapfel.
2Ostříhej přikázaní mých, a živ budeš, a naučení mého jako zřítelnice očí svých.
3Binde sie an deine Finger; schreibe sie auf die Tafel deines Herzens.
3Přivaž je na prsty své, napiš je na tabuli srdce svého.
4Sprich zur Weisheit: “Du bist meine Schwester”, und nenne die Klugheit deine Freundin,
4Rci moudrosti: Sestra má jsi ty, a rozumnost přítelkyní jmenuj,
5daß du behütet werdest vor dem fremden Weibe, vor einer andern, die glatte Worte gibt.
5Aby tě ostříhala od ženy cizí, od postranní, jenž řečmi svými lahodí.
6Denn am Fenster meines Hauses guckte ich durchs Gitter
6Nebo z okna domu svého okénkem vyhlédaje,
7und sah unter den Unverständigen und ward gewahr unter den Kindern eines törichten Jünglings,
7Viděl jsem mezi hloupými, spatřil jsem mezi mládeží mládence bláznivého.
8der ging auf der Gasse an einer Ecke und trat daher auf dem Wege bei ihrem Hause,
8Kterýž šel po ulici vedlé úhlu jejího, a cestou k domu jejímu kráčel,
9in der Dämmerung, am Abend des Tages, da es Nacht ward und dunkel war.
9V soumrak, u večer dne, ve tmách nočních a v mrákotě.
10Und siehe, da begegnete ihm ein Weib im Hurenschmuck, listig,
10A aj, žena potkala ho v ozdobě nevěstčí a chytrého srdce,
11wild und unbändig, daß ihr Füße in ihrem Hause nicht bleiben können.
11Štěbetná a opovážlivá, v domě jejím nezůstávají nohy její,
12Jetzt ist sie draußen, jetzt auf der Gasse, und lauert an allen Ecken.
12Jednak vně, jednak na ulici u každého úhlu úklady činící.
13Und erwischte ihn und küßte ihn unverschämt und sprach zu ihm:
13I chopila jej, a políbila ho, a opovrhši stud, řekla jemu:
14Ich habe Dankopfer für mich heute bezahlt für meine Gelübde.
14Oběti pokojné jsou u mne, dnes splnila jsem slib svůj.
15Darum bin herausgegangen, dir zu begegnen, dein Angesicht zu suchen, und habe dich gefunden.
15Protož vyšla jsem vstříc tobě, abych pilně hledala tváři tvé, i nalezla jsem tě.
16Ich habe mein Bett schön geschmückt mit bunten Teppichen aus Ägypten.
16Koberci jsem obestřela lůže své, s řezbami a prostěradly Egyptskými,
17Ich habe mein Lager mit Myrrhe, Aloe und Zimt besprengt.
17Vykadila jsem pokojík svůj mirrou a aloe a skořicí.
18Komm, laß und buhlen bis an den Morgen und laß und der Liebe pflegen.
18Poď, opojujme se milostí až do jitra, obveselíme se v milosti.
19Denn der Mann ist nicht daheim; er ist einen fernen Weg gezogen.
19Nebo není muže doma, odšel na cestu dalekou.
20Er hat den Geldsack mit sich genommen; er wird erst aufs Fest wieder heimkommen.
20Pytlík peněz vzal s sebou, v jistý den vrátí se do domu svého.
21Sie überredete ihn mit vielen Worten und gewann ihn mit ihrem glatten Munde.
21I naklonila ho mnohými řečmi svými, a lahodností rtů svých přinutila jej.
22Er folgt ihr alsbald nach, wie ein Ochse zur Fleischbank geführt wird, und wie zur Fessel, womit man die Narren züchtigt,
22Šel za ní hned, jako vůl k zabití chodívá, a jako blázen v pouta, jimiž by trestán byl.
23bis sie ihm mit dem Pfeil die Leber spaltet; wie ein Vogel zum Strick eilt und weiß nicht, daß es ihm sein Leben gilt.
23Dokudž nepronikla střela jater jeho, pospíchal jako pták k osídlu, nevěda, že ono bezživotí jeho jest.
24So gehorchet mir nun, meine Kinder, und merket auf die Rede meines Mundes.
24Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.
25Laß dein Herz nicht weichen auf ihren Weg und laß dich nicht verführen auf ihrer Bahn.
25Neuchyluj se k cestám jejím srdce tvé, aniž se toulej po stezkách jejích.
26Denn sie hat viele verwundet und gefällt, und sind allerlei Mächtige von ihr erwürgt.
26Nebo mnohé zranivši, porazila, a silní všickni zmordováni jsou od ní.
27Ihr Haus sind Wege zum Grab, da man hinunterfährt in des Todes Kammern.
27Cesty pekelné dům její, vedoucí do skrýší smrti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.