Sprüche 24
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Folge nicht bösen Leuten und wünsche nicht, bei ihnen zu sein;
1Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2denn ihr Herz trachte nach Schaden, und ihre Lippen raten zu Unglück.
2Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3Durch Weisheit wird ein Haus gebaut und durch Verstand erhalten.
3Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4Durch ordentliches Haushalten werden die Kammern voll aller köstlichen, lieblichen Reichtümer.
4Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5Ein weiser Mann ist stark, und ein vernünftiger Mann ist mächtig von Kräften.
5Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6Denn mit Rat muß man Krieg führen; und wo viele Ratgeber sind, da ist der Sieg.
6Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7Weisheit ist dem Narren zu hoch; er darf seinen Mund im Tor nicht auftun.
7Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8Wer sich vornimmt, Böses zu tun, den heißt man billig einen Erzbösewicht.
8Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9Des Narren Tücke ist Sünde, und der Spötter ist ein Greuel vor den Leuten.
9Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10Der ist nicht stark, der in der Not nicht fest ist.
10Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11Errette die, so man töten will; und entzieh dich nicht von denen, die man würgen will.
11Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12Sprichst du: “Siehe, wir verstehen's nicht!” meinst du nicht, der die Herzen wägt, merkt es, und der auf deine Seele achthat, kennt es und vergilt dem Menschen nach seinem Werk?
12Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13Iß, mein Sohn, Honig, denn er ist gut, und Honigseim ist süß in deinem Halse.
13Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14Also lerne die Weisheit für deine Seele. Wo du sie findest, so wird's hernach wohl gehen, und deine Hoffnung wird nicht umsonst sein.
14Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15Laure nicht als Gottloser auf das Haus des Gerechten; verstöre seine Ruhe nicht.
15Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16Denn ein Gerechter fällt siebenmal und steht wieder auf; aber die Gottlosen versinken im Unglück.
16Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17Freue dich des Falles deines Feindes nicht, und dein Herz sei nicht froh über seinem Unglück;
17Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18der HERR möchte es sehen, und es möchte ihm übel gefallen und er seine Zorn von ihm wenden.
18Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19Erzürne dich nicht über die Bösen und eifere nicht über die Gottlosen.
19Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20Denn der Böse hat nichts zu hoffen, und die Leuchte der Gottlosen wird verlöschen.
20Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21Mein Kind, fürchte den HERRN und den König und menge dich nicht unter die Aufrührer.
21Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22Denn ihr Verderben wird plötzlich entstehen; und wer weiß, wann beider Unglück kommt?
22Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23Dies sind auch Worte von Weisen. Die Person ansehen im Gericht ist nicht gut.
23Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24Wer zum Gottlosen spricht: “Du bist fromm”, dem fluchen die Leute, und das Volk haßt ihn.
24Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25Welche aber strafen, die gefallen wohl, und kommt ein reicher Segen auf sie.
25Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26Eine richtige Antwort ist wie ein lieblicher Kuß.
26Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27Richte draußen dein Geschäft aus und bearbeite deinen Acker; darnach baue dein Haus.
27Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28Sei nicht Zeuge ohne Ursache wider deinen Nächsten und betrüge nicht mit deinem Munde.
28Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29Sprich nicht: “Wie man mir tut, so will ich wieder tun und einem jeglichen sein Werk vergelten.”
29Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30Ich ging am Acker des Faulen vorüber und am Weinberg des Narren;
30Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31und siehe, da waren eitel Nesseln darauf, und er stand voll Disteln, und die Mauer war eingefallen.
31A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32Da ich das sah, nahm ich's zu Herzen und schaute und lernte daran.
32A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33Du willst ein wenig schlafen und ein wenig schlummern und ein wenig deine Hände zusammentun, daß du ruhest:
33Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34aber es wird dir deine Armut kommen wie ein Wanderer und dein Mangel wie ein gewappneter Mann.
34V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.