Proverbiorum 24
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Ne æmuleris viros malos, nec desideres esse cum eis:
1Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2quia rapinas meditatur mens eorum, et fraudes labia eorum loquuntur.
2Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3Sapientia ædificabitur domus, et prudentia roborabitur.
3Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4In doctrina replebuntur cellaria, universa substantia pretiosa et pulcherrima.
4Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5Vir sapiens fortis est, et vir doctus robustus et validus:
5Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6quia cum dispositione initur bellum, et erit salus ubi multa consilia sunt.
6Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7Excelsa stulto sapientia; in porta non aperiet os suum.
7Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8Qui cogitat mala facere stultus vocabitur:
8Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9cogitatio stulti peccatum est, et abominatio hominum detractor.
9Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10Si desperaveris lassus in die angustiæ, imminuetur fortitudo tua.]
10Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11[Erue eos qui ducuntur ad mortem, et qui trahuntur ad interitum, liberare ne cesses.
11Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12Si dixeris: Vires non suppetunt; qui inspector est cordis ipse intelligit: et servatorem animæ tuæ nihil fallit, reddetque homini juxta opera sua.
12Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13Comede, fili mi, mel, quia bonum est, et favum dulcissimum gutturi tuo.
13Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14Sic et doctrina sapientiæ animæ tuæ: quam cum inveneris, habebis in novissimis spem, et spes tua non peribit.
14Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15Ne insidieris, et quæras impietatem in domo justi, neque vastes requiem ejus.
15Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16Septies enim cadet justus, et resurget: impii autem corruent in malum.
16Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17Cum ceciderit inimicus tuus ne gaudeas, et in ruina ejus ne exsultet cor tuum:
17Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18ne forte videat Dominus, et displiceat ei, et auferat ab eo iram suam.
18Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19Ne contendas cum pessimis, nec æmuleris impios:
19Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20quoniam non habent futurorum spem mali, et lucerna impiorum extinguetur.
20Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21Time Dominum, fili mi, et regem, et cum detractoribus non commiscearis:
21Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22quoniam repente consurget perditio eorum, et ruinam utriusque quis novit?]
22Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23Hæc quoque sapientibus. [Cognoscere personam in judicio non est bonum.
23Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24Qui dicunt impio: Justus es: maledicent eis populi, et detestabuntur eos tribus.
24Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25Qui arguunt eum laudabuntur, et super ipsos veniet benedictio.
25Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26Labia deosculabitur qui recta verba respondet.
26Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27Præpara foris opus tuum, et diligenter exerce agrum tuum, ut postea ædifices domum tuam.
27Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28Ne sis testis frustra contra proximum tuum, nec lactes quemquam labiis tuis.
28Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29Ne dicas: Quomodo fecit mihi, sic faciam ei; reddam unicuique secundum opus suum.]
29Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30[Per agrum hominis pigri transivi, et per vineam viri stulti:
30Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31et ecce totum repleverant urticæ, et operuerant superficiem ejus spinæ, et maceria lapidum destructa erat.
31A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32Quod cum vidissem, posui in corde meo, et exemplo didici disciplinam.
32A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33Parum, inquam, dormies, modicum dormitabis; pauxillum manus conseres ut quiescas:
33Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34et veniet tibi quasi cursor egestas, et mendicitas quasi vir armatus.]
34V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.