Proverbiorum 27
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Ne glorieris in crastinum, ignorans quid superventura pariat dies.
1Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
2Laudet te alienus, et non os tuum; extraneus, et non labia tua.
2Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
3Grave est saxum, et onerosa arena, sed ira stulti utroque gravior.
3Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
4Ira non habet misericordiam nec erumpens furor, et impetum concitati ferre quis poterit?
4Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
5Melior est manifesta correptio quam amor absconditus.
5Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
6Meliora sunt vulnera diligentis quam fraudulenta oscula odientis.
6Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
7Anima saturata calcabit favum, et anima esuriens etiam amarum pro dulci sumet.
7Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8Sicut avis transmigrans de nido suo, sic vir qui derelinquit locum suum.
8Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9Unguento et variis odoribus delectatur cor, et bonis amici consiliis anima dulcoratur.]
9Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10[Amicum tuum et amicum patris tui ne dimiseris, et domum fratris tui ne ingrediaris in die afflictionis tuæ. Melior est vicinus juxta quam frater procul.
10Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11Stude sapientiæ, fili mi, et lætifica cor meum, ut possis exprobranti respondere sermonem.
11Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12Astutus videns malum, absconditus est: parvuli transeuntes sustinuerunt dispendia.
12Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13Tolle vestimentum ejus qui spopondit pro extraneo, et pro alienis aufer ei pignus.
13Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
14Qui benedicit proximo suo voce grandi, de nocte consurgens maledicenti similis erit.
14Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15Tecta perstillantia in die frigoris et litigiosa mulier comparantur.
15Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16Qui retinet eam quasi qui ventum teneat, et oleum dexteræ suæ vocabit.
16Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17Ferrum ferro exacuitur, et homo exacuit faciem amici sui.
17Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18Qui servat ficum comedet fructus ejus, et qui custos est domini sui glorificabitur.
18Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19Quomodo in aquis resplendent vultus prospicientium, sic corda hominum manifesta sunt prudentibus.
19Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
20Infernus et perditio numquam implentur: similiter et oculi hominum insatiabiles.
20Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.
21Quomodo probatur in conflatorio argentum et in fornace aurum, sic probatur homo ore laudantis. Cor iniqui inquirit mala, cor autem rectum inquirit scientiam.
21Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22Si contuderis stultum in pila quasi ptisanas feriente desuper pilo, non auferetur ab eo stultitia ejus.]
22Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
23[Diligenter agnosce vultum pecoris tui, tuosque greges considera:
23Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
24non enim habebis jugiter potestatem, sed corona tribuetur in generationem et generationem.
24Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
25Aperta sunt prata, et apparuerunt herbæ virentes, et collecta sunt fœna de montibus.
25Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
26Agni ad vestimentum tuum, et hædi ad agri pretium.
26Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
27Sufficiat tibi lac caprarum in cibos tuos, et in necessaria domus tuæ, et ad victum ancillis tuis.]
27Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.