Proverbiorum 3
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Fili mi, ne obliviscaris legis meæ, et præcepta mea cor tuum custodiat:
1Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2longitudinem enim dierum, et annos vitæ, et pacem, apponent tibi.
2Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3Misericordia et veritas te non deserant; circumda eas gutturi tuo, et describe in tabulis cordis tui:
3Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4et invenies gratiam, et disciplinam bonam, coram Deo et hominibus.
4A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5Habe fiduciam in Domino ex toto corde tuo, et ne innitaris prudentiæ tuæ.
5Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6In omnibus viis tuis cogita illum, et ipse diriget gressus tuos.
6Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7Ne sis sapiens apud temetipsum; time Deum, et recede a malo:
7Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8sanitas quippe erit umbilico tuo, et irrigatio ossium tuorum.
8Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9Honora Dominum de tua substantia, et de primitiis omnium frugum tuarum da ei:
9Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10et implebuntur horrea tua saturitate, et vino torcularia tua redundabunt.]
10A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11[Disciplinam Domini, fili mi, ne abjicias, nec deficias cum ab eo corriperis:
11Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12quem enim diligit Dominus, corripit, et quasi pater in filio complacet sibi.
12Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13Beatus homo qui invenit sapientiam, et qui affluit prudentia.
13Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14Melior est acquisitio ejus negotiatione argenti, et auri primi et purissimi fructus ejus.
14Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15Pretiosior est cunctis opibus, et omnia quæ desiderantur huic non valent comparari.
15Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16Longitudo dierum in dextera ejus, et in sinistra illius divitiæ et gloria.
16Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17Viæ ejus viæ pulchræ, et omnes semitæ illius pacificæ.
17Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18Lignum vitæ est his qui apprehenderint eam, et qui tenuerit eam beatus.
18Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19Dominus sapientia fundavit terram; stabilivit cælos prudentia.
19Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20Sapientia illius eruperunt abyssi, et nubes rore concrescunt.]
20Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21[Fili mi, ne effluant hæc ab oculis tuis. Custodi legem atque consilium,
21Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22et erit vita animæ tuæ, et gratia faucibus tuis.
22I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23Tunc ambulabis fiducialiter in via tua, et pes tuus non impinget.
23Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24Si dormieris, non timebis; quiesces, et suavis erit somnus tuus.
24Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25Ne paveas repentino terrore, et irruentes tibi potentias impiorum.
25Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26Dominus enim erit in latere tuo, et custodiet pedem tuum, ne capiaris.]
26Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27[Noli prohibere benefacere eum qui potest: si vales, et ipse benefac.
27Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28Ne dicas amico tuo: Vade, et revertere: cras dabo tibi: cum statim possis dare.
28Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29Ne moliaris amico tuo malum, cum ille in te habeat fiduciam.
29Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30Ne contendas adversus hominem frustra, cum ipse tibi nihil mali fecerit.
30Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31Ne æmuleris hominem injustum, nec imiteris vias ejus:
31Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32quia abominatio Domini est omnis illusor, et cum simplicibus sermocinatio ejus.
32Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33Egestas a Domino in domo impii; habitacula autem justorum benedicentur.
33Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34Ipse deludet illusores, et mansuetis dabit gratiam.
34Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35Gloriam sapientes possidebunt; stultorum exaltatio ignominia.]
35Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.