Proverbiorum 28
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Fugit impius nemine persequente; justus autem, quasi leo confidens, absque terrore erit.
1Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2Propter peccata terræ multi principes ejus; et propter hominis sapientiam, et horum scientiam quæ dicuntur, vita ducis longior erit.
2Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3Vir pauper calumnians pauperes similis est imbri vehementi in quo paratur fames.]
3Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4[Qui derelinquunt legem laudant impium; qui custodiunt, succenduntur contra eum.
4Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5Viri mali non cogitant judicium; qui autem inquirunt Dominum animadvertunt omnia.
5Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6Melior est pauper ambulans in simplicitate sua quam dives in pravis itineribus.
6Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7Qui custodit legem filius sapiens est; qui autem comessatores pascit confundit patrem suum.
7Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8Qui coacervat divitias usuris et fœnore, liberali in pauperes congregat eas.
8Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9Qui declinat aures suas ne audiat legem, oratio ejus erit execrabilis.
9Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10Qui decipit justos in via mala, in interitu suo corruet, et simplices possidebunt bona ejus.
10Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11Sapiens sibi videtur vir dives; pauper autem prudens scrutabitur eum.
11Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12In exsultatione justorum multa gloria est; regnantibus impiis, ruinæ hominum.
12Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13Qui abscondit scelera sua non dirigetur; qui autem confessus fuerit et reliquerit ea, misericordiam consequetur.
13Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14Beatus homo qui semper est pavidus; qui vero mentis est duræ corruet in malum.
14Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15Leo rugiens et ursus esuriens, princeps impius super populum pauperem.
15Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16Dux indigens prudentia multos opprimet per calumniam; qui autem odit avaritiam, longi fient dies ejus.
16Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17Hominem qui calumniatur animæ sanguinem, si usque ad lacum fugerit, nemo sustinet.
17Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18Qui ambulat simpliciter salvus erit; qui perversis graditur viis concidet semel.
18Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19Qui operatur terram suam satiabitur panibus; qui autem sectatur otium replebitur egestate.]
19Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20[Vir fidelis multum laudabitur; qui autem festinat ditari non erit innocens.
20Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21Qui cognoscit in judicio faciem non bene facit; iste et pro buccella panis deserit veritatem.
21Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22Vir qui festinat ditari, et aliis invidet, ignorat quod egestas superveniet ei.
22Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23Qui corripit hominem gratiam postea inveniet apud eum, magis quam ille qui per linguæ blandimenta decipit.
23Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24Qui subtrahit aliquid a patre suo et a matre, et dicit hoc non esse peccatum, particeps homicidæ est.
24Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25Qui se jactat et dilatat, jurgia concitat; qui vero sperat in Domino sanabitur.
25Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26Qui confidit in corde suo stultus est; qui autem graditur sapienter, ipse salvabitur.
26Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27Qui dat pauperi non indigebit; qui despicit deprecantem sustinebit penuriam.
27Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28Cum surrexerint impii, abscondentur homines; cum illi perierint, multiplicabuntur justi.]
28Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.