Palungha Lok 28
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Kahoih ai kami loe mi mah doeh patom ai to mah a cawnh; toe katoeng kaminawk loe kaipui baktiah misahoih o.
1Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2Prae thungah zaehaih pung pongah, ukkung doeh pop; toe khopoek thaih kami hoi palungha kami hoiah ni prae to cak.
2Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3Kamtang pacaekthlaek kami loe thingthai athaisak ai khotui baktiah oh.
3Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4Patukhaih lok pahnawt kami loe kahoih ai kami to thapaek, toe patukhaih lok baktiah khosah kami loe nihcae ih lok to aek.
4Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5Kasae kami loe toenghaih to panoek ai; toe Angraeng pakrong kami loe hmuen to panoek boih.
5Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6Kahoih ai hmuen sah angraeng pongah loe toenghaih hoi khosah mithoe to hoih kue.
6Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7Patukhaih lok pazui kami loe palungha kami ah oh; toe angzoeh koeh kami hoi ampui sah kami loe ampa to mikhmai setsak.
7Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8Katoeng ai loklam hoiah hak ih phoisa hoi hmuenmae patung mangh kami loe, kamtang tahmen thaih kami hanah ni patung pae.
8Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9Patukhaih lok pazui ai kami loe, anih ih lawkthuihaih doeh panuet thoh.
9Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10Katoeng kami loklam amkhraengsak kami loe, angmah ih tangqom thungah krah tih; toe katoeng kami loe kahoih hmuen to toep tih.
10Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11Long angraeng loe angmah hoi angmah to palungha kami ah poek; toe poek thaihaih katawn mithoe loe anih pongah panoek kue.
11Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12Katoeng kami palung anghoe naah, kating ai lensawkhaih to oh; kasae kami thacak naah loe kaminawk anghawk o king.
12Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13Angmah ih zaehaih angphat kami loe khosak hoih mak ai; toe a zaehaih taphong moe, caehtaak kami loe, Sithaw palungnathaih to hnu tih.
13Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14Angraeng zithaih tawn poe kami loe tahamhoih; toe palungthah kami loe raihaih thungah amtim tih.
14Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15Ukkung kahoih ai loe hmawhsaeng kaipui, to tih ai boeh loe taqom baktiah oh.
15Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16Panoekthaihaih tawn ai ukkung loe pacaekthlaek kami ah oh; toe uthaih hnuma kami loe hinglung sawk tih.
16Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17Athii palong kami loe tangqom thungah caeh tih; anih to mi mah doeh angdoe haih hmah nasoe.
17Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18Katoeng loklam ah caeh kami loe ngancuem tih; toe lam amkhraeng kami loe amtim roep tih.
18Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19Lawk toksah kami loe caaknaek tawn mang tih; toe tidoeh avang ai kami hnukbang kami loe amtang tih.
19Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20Oepthok kami loe tahamhoihaih hnu tih; toe karangah angraeng koeh kami loe toenghaih hoiah toksah mak ai.
20Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21Minawk mikhmai khet han hoih ai; kami loe takaw kae maeto hak hanah kasae hmuen to sak thaih.
21Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22Karangah angraeng koeh kami loe kahoih ai mik to tawnh; anih mah a nuiah amtanghaih pha tih, tito panoek ai.
22Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23Pakha hoi pakoeh kami pongah loe, minawk thuitaek kami to hnukkhuem ah pakoehhaih hak tih.
23Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24Ampa hoi amno ih hmuenmae to lomh ah, zaehaih ah om ai, tiah thui kami loe, amrosak kami ih ampui ah ni oh.
24Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25Amoekhaih palungthin tawn kami mah angzoehhaih to ohsak; toe Angraeng oep kami loe zok amhah tih.
25Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26A poekhaih angoep kami loe kamthu ni; toe palunghahaih hoiah caeh kami loe loihaih to hnu tih.
26Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27Kamtang abomh kami loe amtang mak ai; toe kamtang to hnu ai kami baktiah angsah kami loe, kasaethuihaih to hnu tih.
27Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28Katoeng ai kami angraeng naah minawk mah anghawk taak; toe nihcae duek naah, katoeng kaminawk to qoeng o tahang tih.
28Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.