Palungha Lok 14
Asang Khongca Bible (Eastern Khumi Chin, 2019)
Kralice Bible (1613)
1Palungha nongpata loe a ohhaih im to sak; toe kamthu nongpata loe a im to a phraek.
1Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2Angraeng zii kami loe katoeng loklam ah caeh; toe loklam amkhraeng kami loe Angraeng to khet patoek tihhaih ih ni.
2Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3Kamthu ih pakha loe amoekhaih quiboeng ah oh; toe palungha kami ih pahni mah loe nihcae to pahlong tih.
3V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4Maitaw om ai ahmuen ih maitaw okduk loe cai pin; toe maitaw ih tha hoiah cang to a hak mangh.
4Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5Oep kaom hnukung loe kaminawk to aling ai; toe amsawn hnukung loe lok amlai.
5Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6Minawk hnaphnae kami loe palunghahaih to pakrong, toe hnu ai; toe panoekhaih tawn kami hanah loe palungha zoidaek.
6Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7Anih ih pahni ah palunghahaih om ai tiah na panoek nahaeloe, kamthu to om taak duem ah.
7Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8Palungha kami loe a caehhaih loklam to palunghahaih hoiah poek; toe kamthu ih amthuhaih loe alinghaih ah oh.
8Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9Kamthu loe zaehaih to tiah doeh sah ai; toe katoeng kaminawk khaeah loe tahmenhaih to oh.
9Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10Palung mah palungsethaih to panoek; mi mah doeh angmah anghoehaih to minawk han paek thai ai.
10Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11Kasae kami ih im loe amro tih; toe katoeng kami ih kahni im loe aquih tacawt tih.
11Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12Kami maeto khaeah katoeng loklam maeto baktiah amtueng pae; toe boenghaih ah loe duekhaih loklam ah oh.
12Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13Palungsethaih amtueng han ai ah pahnui kami doeh om tih; anghoehaih doeh palungsethaih hoiah boeng thaih.
13Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14Hnuk angnawn kami loe a tok sakhaih atho to hnu tih; toe kahoih kami loe a sak ih hmuen baktih toengah tangqum to hnu tih.
14Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15Poek tawn ai kami loe minawk mah thuih ih loknawk boih to tang; toe palungha kami loe a caehhaih loklam to kahoih ah poek.
15Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16Palungha kami loe Angraeng to zit moe, sethaih to cawn taak; toe kamthu loe poekham moe misahoih.
16Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17Poek amthueng kami loe amthuhaih hoiah toksak; kahoih ai hmuen sak pacaeng kami loe minawk mah hnuma tih.
17Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18Poekhaih tawn ai kami loe amthuhaih to qawk ah toep; toe palungha kaminawk loe palunghahaih lumuek to angmuek o.
18Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19Kahoih ai kami loe katoeng kami hmaa ah angam sut tih; kasae kami doeh katoeng kami ih khongkha taengah angam sut tih.
19Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20Amtang kami loe a imtaeng kami mah doeh hnukma; toe angraeng loe ampui tawn mangh.
20Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21Kami zae loe a imtaeng kami to khet patoek; toe kamtang tahmen kami loe tahamhoih.
21Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22Sethaih poek kaminawk loe loklam caeh pazae o boeh na ai maw? Toe kahoih hmuen poek kaminawk loe amlunghaih hoi oepthohhaih to hnuk o.
22Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23Toksakhaih boih ah toksakhaih atho to oh; toe lok khue thui kami loe amtang tih.
23Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24Palungha kaminawk ih angraenghaih loe angmacae ih sui lumuek ah oh; toe kamthunawk amthuhaih mah loe amthuhaih to tacawtsak aep.
24Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25Tangtang hnukung mah loe hinghaih to pahlong; toe amsawn hnukung ah kaom kami loe amsawnlok to thuih.
25Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26Angraeng zii kami loe kacak oephaih to tawn ueloe, a caanawk abuephaih ahmuen doeh tawn tih.
26V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27Angraeng zithaih loe hinghaih tuipuek ah oh moe, duekhaih dongh thung hoiah loisakkung ah oh.
27Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28Kami pop prae thungah loe siangpahrang lensawkhaih to cak; toe kami tamsi prae ah loe siangpahrang amrohaih ah oh.
28Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29Panoekhaih kathuk kami loe palungsawk; toe poek amthueng kami loe amthuhaih to amtuengsak.
29Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30Poekhoih palung mah taksa to ngantuisak; toe uthaih mah loe huhong to hmawnsak.
30Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31Kamtang pacaekthlaek kami loe angmah Sahkung to ni pacaekthlaek; toe Sithaw khingya kami loe kamtang nuiah palungnathaih to tawnh.
31Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32Kasae kami loe a sethaih mah kraksak tathuk; toe katoeng kami loe duek naah doeh oephaih to tawnh.
32Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33Palungha kami ih palung thungah palunghahaih to oh; toe kamthu ih palung thungah kaom hmuen loe amtueng phaeng.
33V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34Toenghaih mah prae kaminawk to sangsak tahang; toe zaehaih loe kami boih kasaethuihaih ah oh.
34Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35Siangpahrang loe palungha tamna nuiah anghoe; toe azatsak thaih tamna loe angraeng to palungphuisak.
35Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.