Proverbiorum 20
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1[Luxuriosa res vinum, et tumultuosa ebrietas: quicumque his delectatur non erit sapiens.
1Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2Sicut rugitus leonis, ita et terror regis: qui provocat eum peccat in animam suam.
2Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3Honor est homini qui separat se a contentionibus; omnes autem stulti miscentur contumeliis.
3Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4Propter frigus piger arare noluit; mendicabit ergo æstate, et non dabitur illi.
4Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5Sicut aqua profunda, sic consilium in corde viri; sed homo sapiens exhauriet illud.
5Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6Multi homines misericordes vocantur; virum autem fidelem quis inveniet?]
6Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7[Justus qui ambulat in simplicitate sua beatos post se filios derelinquet.
7Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8Rex qui sedet in solio judicii dissipat omne malum intuitu suo.
8Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9Quis potest dicere: Mundum est cor meum; purus sum a peccato?
9Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
10Pondus et pondus, mensura et mensura: utrumque abominabile est apud Deum.
10Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11Ex studiis suis intelligitur puer, si munda et recta sint opera ejus.
11Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12Aurem audientem, et oculum videntem: Dominus fecit utrumque.
12Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13Noli diligere somnum, ne te egestas opprimat: aperi oculos tuos, et saturare panibus.
13Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14Malum est, malum est, dicit omnis emptor; et cum recesserit, tunc gloriabitur.
14Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15Est aurum et multitudo gemmarum, et vas pretiosum labia scientiæ.]
15Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16[Tolle vestimentum ejus qui fidejussor extitit alieni, et pro extraneis aufer pignus ab eo.
16Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17Suavis est homini panis mendacii, et postea implebitur os ejus calculo.
17Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18Cogitationes consiliis roborantur, et gubernaculis tractanda sunt bella.
18Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19Ei qui revelat mysteria, et ambulat fraudulenter, et dilatat labia sua, ne commiscearis.
19Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20Qui maledicit patri suo et matri, extinguetur lucerna ejus in mediis tenebris:
20Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21hæreditas ad quam festinatur in principio, in novissimo benedictione carebit.
21Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22Ne dicas: Reddam malum: exspecta Dominum, et liberabit te.
22Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23Abominatio est apud Dominum pondus et pondus; statera dolosa non est bona.
23Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24A Domino diriguntur gressus viri: quis autem hominum intelligere potest viam suam?
24Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25Ruina est homini devorare sanctos, et post vota retractare.]
25Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26[Dissipat impios rex sapiens, et incurvat super eos fornicem.
26Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27Lucerna Domini spiraculum hominis, quæ investigat omnia secreta ventris.
27Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28Misericordia et veritas custodiunt regem, et roboratur clementia thronus ejus.
28Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29Exsultatio juvenum fortitudo eorum, et dignitas senum canities.
29Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30Livor vulneris absterget mala, et plagæ in secretioribus ventris.]
30Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.