Provérbios 24
Bíblia Portuguesa Mundial (Brazilian Portuguese)
Kralice Bible (1613)
1Não tenha inveja dos homens maus, nem deseje a companhia deles;
1Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2pois os seus corações tramam a violência e os seus lábios falam em fazer o mal.
2Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3Com sabedoria se edifica a casa; e com o entendimento ela se estabelece;
3Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4e pelo conhecimento os seus aposentos se enchem de todas as riquezas preciosas e belas.
4Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5O homem sábio tem grande poder. O homem de conhecimento aumenta a sua força,
5Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6pois com sábia orientação você faz a sua guerra, e a vitória está na multidão de conselheiros.
6Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7A sabedoria é alta demais para o tolo. Ele não abre a sua boca nos conselhos à porta da cidade.
7Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8Quem planeja praticar o mal será chamado de mestre de intrigas.
8Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9Os esquemas da tolice são pecado. O zombador é detestado pelos homens.
9Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10Se você fraquejar no dia da angústia, quão pequena é a sua força.
10Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11Resgate os que estão sendo levados para a morte! Segure os que tropeçam caminhando para o matadouro!
11Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12Se você disser: “Eis que não sabíamos disto,” aquele que pesa os corações não o considera? Aquele que guarda a sua alma, acaso não o sabe? Não retribuirá ele a cada um segundo as suas obras?
12Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13Meu filho, coma mel, porque é bom, e o favo de mel, que é doce ao seu paladar;
13Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14assim, saiba que a sabedoria é doce para a sua alma. Se você a encontrar, haverá um futuro e uma recompensa para você: A sua esperança não será frustrada.
14Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15Não arme emboscadas, ó ímpio, contra a habitação do justo. Não destrua o seu lugar de descanso;
15Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16pois ainda que um homem justo caia sete vezes, ele se levanta de novo, mas os ímpios são derrubados pela calamidade.
16Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17Não se alegre quando o seu inimigo cair. Não deixe que o seu coração se alegre quando ele for derrubado,
17Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18para que o SENHOR não veja isso, e isso lhe desagrade, e ele afaste dele a sua ira.
18Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19Não se aborreça por causa dos malfeitores, nem tenha inveja dos ímpios;
19Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20pois não haverá futuro para o mau. A lâmpada dos ímpios será apagada.
20Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21Meu filho, tema o SENHOR e ao rei. Não se junte com os rebeldes,
21Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22pois a ruína deles se levantará de repente. E quem sabe a destruição que poderá vir de ambos?
22Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23Também estes são ditados dos sábios: Mostrar parcialidade no julgamento não é bom.
23Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24Quem disser ao ímpio: “Você é justo,” os povos o amaldiçoarão, e as nações o abominarão—
24Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25mas os que condenam o culpado prosperarão, e uma rica bênção virá sobre eles.
25Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26Uma resposta honesta é como um beijo nos lábios.
26Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27Prepare o seu trabalho lá fora, e apronte os seus campos. Depois disso, edifique a sua casa.
27Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28Não sirva de testemunha contra o seu próximo sem motivo. Não engane com os seus lábios.
28Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29Não diga: “Farei com ele como ele fez comigo; retribuirei o homem segundo as suas obras.”
29Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30Passei pelo campo do preguiçoso, pela vinha do homem falto de entendimento.
30Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31Eis que estava tudo coberto de espinhos. A sua superfície estava coberta de urtigas, e o seu muro de pedra estava derrubado.
31A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32Então observei, e refleti bem sobre isso. Eu vi e recebi instrução:
32A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33um pouco de sono, um pouco de cochilo, um pouco de cruzar as mãos para dormir,
33Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34assim a sua pobreza virá como um assaltante, e a sua necessidade como um homem armado.
34V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.