Sprüche 30
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Dies sind die Worte Agurs, des Sohnes Jakes. Lehre und Rede des Mannes: Ich habe mich gemüht, o Gott; ich habe mich gemüht, o Gott, und ablassen müssen.
1Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2Denn ich bin der allernärrischste, und Menschenverstand ist nicht bei mir;
2Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3ich habe Weisheit nicht gelernt, daß ich den Heiligen erkennete.
3Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4Wer fährt hinauf gen Himmel und herab? Wer faßt den Wind in seine Hände? Wer bindet die Wasser in ein Kleid? Wer hat alle Enden der Welt gestellt? Wie heißt er? Und wie heißt sein Sohn? Weißt du das?
4Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5Alle Worte Gottes sind durchläutert; er ist ein Schild denen, die auf ihn trauen.
5Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6Tue nichts zu seinen Worten, daß er dich nicht strafe und werdest lügenhaft erfunden.
6Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7Zweierlei bitte ich von dir; das wollest du mir nicht weigern, ehe ich denn sterbe:
7Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8Abgötterei und Lüge laß ferne von mir sein; Armut und Reichtum gib mir nicht, laß mich aber mein bescheiden Teil Speise dahinnehmen.
8Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9Ich möchte sonst, wo ich zu satt würde, verleugnen und sagen: Wer ist der HERR? Oder wo ich zu arm würde, möchte ich stehlen und mich an dem Namen meines Gottes vergreifen.
9Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10Verleumde den Knecht nicht bei seinem Herrn, daß er dir nicht fluche und du die Schuld tragen müssest.
10Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11Es ist eine Art, die ihrem Vater flucht und ihre Mutter nicht segnet;
11Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12eine Art, die sich rein dünkt, und ist doch von ihrem Kot nicht gewaschen;
12Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13eine Art, die ihre Augen hoch trägt und ihre Augenlider emporhält;
13Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14eine Art, die Schwerter für Zähne hat und Messer für Backenzähne und verzehrt die Elenden im Lande und die Armen unter den Leuten.
14Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15Blutegel hat zwei Töchter: Bring her, bring her! Drei Dinge sind nicht zu sättigen, und das vierte spricht nicht: Es ist genug:
15Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16die Hölle, der Frauen verschlossenen Mutter, die Erde wird nicht des Wassers satt, und das Feuer spricht nicht: Es ist genug.
16Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.
17Ein Auge, das den Vater verspottet, und verachtet der Mutter zu gehorchen, das müssen die Raben am Bach aushacken und die jungen Adler fressen.
17Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18Drei sind mir zu wunderbar, und das vierte verstehe ich nicht:
18Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19des Adlers Weg am Himmel, der Schlange Weg auf einem Felsen, des Schiffes Weg mitten im Meer und eines Mannes Weg an einer Jungfrau.
19Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20Also ist auch der Weg der Ehebrecherin; die verschlingt und wischt ihr Maul und spricht: Ich habe kein Böses getan.
20Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21Ein Land wird durch dreierlei unruhig, und das vierte kann es nicht ertragen:
21Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22ein Knecht, wenn er König wird; ein Narr, wenn er zu satt ist;
22Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23eine Verschmähte, wenn sie geehelicht wird; und eine Magd, wenn sie ihrer Frau Erbin wird.
23Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24Vier sind klein auf Erden und klüger denn die Weisen:
24Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25die Ameisen, ein schwaches Volk; dennoch schaffen sie im Sommer ihre Speise,
25Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26Kaninchen, ein schwaches Volk; dennoch legt es sein Haus in den Felsen,
26Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27Heuschrecken, haben keinen König; dennoch ziehen sie aus ganz in Haufen,
27Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28die Spinne, wirkt mit ihren Händen und ist in der Könige Schlössern.
28Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29Dreierlei haben einen feinen Gang, und das vierte geht wohl:
29Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30der Löwe, mächtig unter den Tieren und kehrt nicht um vor jemand;
30Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31ein Windhund von guten Lenden, und ein Widder, und ein König, wider den sich niemand legen darf.
31Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32Bist du ein Narr gewesen und zu hoch gefahren und hast Böses vorgehabt, so lege die Hand aufs Maul.
32Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33Wenn man Milch stößt, so macht man Butter daraus; und wer die Nase hart schneuzt, zwingt Blut heraus; und wer den Zorn reizt, zwingt Hader heraus.
33Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.