Sprüche 31
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Dies sind die Worte des Königs Lamuel, die Lehre, die ihn seine Mutter lehrte.
1Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2Ach mein Auserwählter, ach du Sohn meines Leibes, ach mein gewünschter Sohn,
2Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3laß nicht den Weibern deine Kraft und gehe die Wege nicht, darin sich die Könige verderben!
3Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4O, nicht den Königen, Lamuel, nicht den Königen ziemt es, Wein zu trinken, noch den Fürsten starkes Getränk!
4Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5Sie möchten trinken und der Rechte vergessen und verändern die Sache aller elenden Leute.
5Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6Gebt starkes Getränk denen, die am Umkommen sind, und den Wein den betrübten Seelen,
6Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7daß sie trinken und ihres Elends vergessen und ihres Unglücks nicht mehr gedenken.
7Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8Tue deinen Mund auf für die Stummen und für die Sache aller, die verlassen sind.
8Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9Tue deinen Mund auf und richte recht und räche den Elenden und Armen.
9Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10Wem ein tugendsam Weib beschert ist, die ist viel edler denn die köstlichsten Perlen.
10Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11Ihres Mannes Herz darf sich auf sie verlassen, und Nahrung wird ihm nicht mangeln.
11Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12Sie tut ihm Liebes und kein Leides ihr Leben lang.
12Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13Sie geht mit Wolle und Flachs um und arbeitet gern mit ihren Händen.
13Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14Sie ist wie ein Kaufmannsschiff, das seine Nahrung von ferne bringt.
14Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15Sie steht vor Tages auf und gibt Speise ihrem Hause und Essen ihren Dirnen.
15Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16Sie denkt nach einem Acker und kauft ihn und pflanzt einen Weinberg von den Früchten ihrer Hände.
16Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17Sie gürtet ihre Lenden mit Kraft und stärkt ihre Arme.
17Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18Sie merkt, wie ihr Handel Frommen bringt; ihre Leuchte verlischt des Nachts nicht.
18Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19Sie streckt ihre Hand nach dem Rocken, und ihre Finger fassen die Spindel.
19Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20Sie breitet ihre Hände aus zu dem Armen und reicht ihre Hand dem Dürftigen.
20Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21Sie fürchtet für ihr Haus nicht den Schnee; denn ihr ganzes Haus hat zwiefache Kleider.
21Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22Sie macht sich selbst Decken; feine Leinwand und Purpur ist ihr Kleid.
22Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23Ihr Mann ist bekannt in den Toren, wenn er sitzt bei den Ältesten des Landes.
23Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24Sie macht einen Rock und verkauft ihn; einen Gürtel gibt sie dem Krämer.
24Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25Kraft und Schöne sind ihr Gewand, und sie lacht des kommenden Tages.
25Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26Sie tut ihren Mund auf mit Weisheit, und auf ihrer Zunge ist holdselige Lehre.
26Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27Sie schaut, wie es in ihrem Hause zugeht, und ißt ihr Brot nicht mit Faulheit.
27Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28Ihre Söhne stehen auf und preisen sie selig; ihr Mann lobt sie:
28Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29“Viele Töchter halten sich tugendsam; du aber übertriffst sie alle.”
29Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30Lieblich und schön sein ist nichts; ein Weib, das den HERRN fürchtet, soll man loben.
30Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31Sie wird gerühmt werden von den Früchten ihrer Hände, und ihre Werke werden sie loben in den Toren.
31Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.